Brest (Francie) - Havárie liberijské nákladní lodi Amoco Cádiz u francouzského pobřeží patří k největším námořním ekologickým katastrofám. Z útrob rozlomeného tankeru uniklo 16. března 1978 do moře 230 000 tun ropy. Dosud největší ropná skvrna způsobená ztroskotáním lodi zamořila pobřeží Bretaně v délce 360 kilometrů. Po čtrnácti letech od havárie vyčíslil soud v USA ekologické škody i s úroky na 192 milionů eur.
Počátkem února 1978 se tanker vydal na pravidelnou trasu ze zálivu kolem mysu Dobré naděje do nizozemského Rotterdamu. Plavba probíhala bez potíží až do 15. března, kdy loď vplula do mohutné bouře u evropského pobřeží. Nazítří ráno se na tankeru porouchalo řídící zařízení a loď se stala neovladatelnou. Silný vichr hnal přes 300 metrů dlouhý kolos k francouzským břehům. Ve 22:00 tanker ztroskotal na mělčině u malého přístavu Portsall nedaleko Brestu, kde začala z roztrženého trupu vytékat ropa, která za pomoci „příznivých“ povětrnostních podmínek rychle zamořila přilehlé pobřeží Bretaně od mysu St. Mathieu až po ostrov Bréhat.
Všechen obsah cisteren vytekl do moře během čtrnácti dnů. Apokalyptické snímky umírajících živočichů obalených černohnědou mazlavou hmotou a kilometry znečištěného pobřeží v médiích šokovaly celou Francii. Při záchranných pracích pomáhalo kolem 14 000 dobrovolníků a vojáků.
Podle údajů místních správ, vědců a ekologů uhynulo následkem zamoření 19 000 až 37 000 ptáků a přibližně 6400 tun ústřic. Vážně narušena byla kolonie mořských řas, populace měkkýšů a zasažené pobřežní biotopy. Bez práce zůstaly tisíce rybářů, dočasně utrpěla také turistická atraktivita rázovitého regionu. Pozdější výzkumy potvrdily, že biologickou rovnováhu se podařilo obnovit až po sedmi letech od havárie.
