Praha - Čeští vědci stále dosahují špičkových výsledků, mezinárodní projekt na observatoři Pierra Augera v Argentině se i díky jejich spolupráci přibližuje objevení zdroje tzv. kosmického záření, jedné z největších záhad současné fyziky, řekl v pořadu ČT Hyde Park Civilizace astrofyzik Jiří Grygar. Česká veřejnost však podle posledního průzkumu obsadila poslední místo v žebříčku evropských zemí v míře důležitosti, kterou vědě přikládá. Vyvíjí proto podle Grygara nedostatečný tlak na politiky ohledně financování výzkumů.
Čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky spolupracují na argentinské observatoři Pierra Augera od roku 1999. Pomocí přístrojů rozmístěných na ploše přes 3 000 km² se snaží v hlubokém vesmíru lokalizovat zdroj kosmického záření. Ten se podle dosavadních poznatků nachází mimo naši Galaxii, ale není vzdálen více než 250 milionů světelných let. „Z vesmíru k nám přichází záření, které má desetimilionkrát až stomilionkrát vyšší energii než urychlovač částic LHC v Ženevě,“ uvedl Grygar. Částice, které nesou elektrický náboj, se však prostorem nepohybují přímočaře, jako je tomu například u světla či radiových vln. Přibližný směr, odkud záření vychází, tak nelze změřit ani vypočítat. „Přichází to zdarma, ale s touto nevýhodou,“ vysvětluje Grygar.
Princip kosmického záření byl přesně před sto lety objeven na území dnešní České republiky - v Ústí nad Labem - rakouským fyzikem Victorem Franzem Hessem. Ve vodíkovém balonu Böhmen vzlétli 7. srpna 1912 za účelem měření vodivosti vzduchu do výše pěti kilometrů tři výzkumníci. Pokus byl mimořádně úspěšný a naměřil prudký nárůst vodivosti ve výšce od 3 kilometrů - zdroj ionizace je tedy ukryt kdesi ve vesmíru. Victor Hess za tento objev dostal v roce 1936 Nobelovu cenu za fyziku.
Pozadu nezůstávají ani amatéřští astronomové
Díky rozvoji běžně dostupné techniky však vavříny sbírají stále častěji i amatérští astronomové. Za pomoci dalekohledu a digitální kamery nedávno zlínský amatérský astronom Pavel Cagaš objevil unikátní čtyřhvězdu. Podobné znal svět dosud pouze tři. „Je někdy pro laika až překvapivé, jak z pouhé změny jasnosti jde určit, jak jsou dvě hvězdy proti sobě veliké, jak daleko obíhají,“ řekl Cagaš. Společně s třiadvacetiletým brněnským vědcem Ondřejem Pejchou působícím na univerzitě v Ohiu publikovali o soustavě čtyř hvězd článek ve významném mezinárodním astronomickém časopisu Astronomy & Astrophysics.
Navzdory obecnému trendu, podle něhož se průměrná vzdělanost obecně snižuje, si české školy podle Grygara díky vynikajícím profesorům i nadále drží skvělé výsledky. Na světové astronomické olympiádě středních škol v Brazílii letos dosáhl po boku jihokorejských, brazilských, indických, čínských a ruských studentů výrazného úspěchu i Čech Martin Raszyk. Podle Grygara není problém naše studenty po zahraničních vědeckých stážích nalákat zpět do České republiky, české vědecké prostředí je podle něj dostatečně tvořivé. Tragický je však podle něj nedostatečný důraz, který česká veřejnost vědě přikládá - v průzkumu evropských zemí obsadila Česká republika poslední místo. Na politické strany proto podle Grygara není vytvářen dostatečný tlak pro podporu vědy.
