Gérard Depardieu žije i hraje na plný plyn

Châteauroux (Francie) - Miluje dobré víno a jídlo, rychlé motorky, krásné ženy a hlavně život. Se stejným nasazením se však Gérard Depardieu věnuje i natáčení filmů, jichž má na kontě přes 160. Depardieu, který se narodil 27. prosince 1948, patří v současné době k nejobsazovanějším a je jedním z nejlépe placených francouzských herců. K jeho nejúspěšnějším filmům patří Cyrano z Bergeraku, jenž mu vynesl nominaci na Oscara, Césara i cenu v Cannes, Zlatá karta (oceněn Zlatým Glóbem) či snímek 1492: Dobytí ráje, v němž ztvárnil Kryštofa Kolumba.

Snad jediná postava, kterou tento rozcuchaný rebel nikdy nehrál, je akční hrdina. „Co hledám ve své práci, je emoce. Ale taky se chci smát. Hodně smát… Nenávidím násilné filmy,“ vysvětluje Depardieu, jehož doménou dlouho byly vážné role. Smysl pro komickou nadsázku pak prokázal v 80. letech po boku Pierra Richarda ve ztřeštěných komediích Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci.

Depardieu, který se narodil ve středofrancouzském Châteauroux do rodiny alkoholika, měl pět sourozenců. Před dráhou kriminálníka ho zachránil přítel, díky němuž se v sedmnácti dostal do Paříže, kde absolvoval kurzy herectví a povrchní vzdělání dohnal četbou knih.

Na škole se seznámil s (o osm let starší) Elizabeth, s níž se ve dvaadvaceti letech oženil a s níž zplodil syna Guillauma (zemřel ve svých 37 letech na zápal plic) a dceru Julii (35). Hrát začal Depardieu v malém kočujícím divadle a před kamerou se poprvé objevil v roce 1967 v krátkém filmu Beatnik a kočička. Proslavil ho ale až v roce 1974 snímek Buzíci Bertranda Bliera, který ve své době šokoval svou sexuální otevřeností. Od té doby točil čtyři i šest filmů ročně.

Z 80. let pochází další diváky i kritikou ceněné snímky, například komorní drama Poslední metro, v němž mu byla partnerkou Catherine Deneuveová a které mu vyneslo Césara. Na MFF v Montrealu ocenili jeho výkon v titulní roli čelného politika Velké francouzské revoluce v historické fresce Danton, režiséra Andrzeje Wajdy. Od konce 90. let Depardieu inicioval také několik televizních adaptací francouzské literární klasiky - Balzac, Bídníci, Ruy Blas či Hrabě Monte Christo, v němž si zahrál i se svými dětmi - Guillaumem a Julií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...