Filosofická fakulta UP se připojila k protestům

Olomouc - Filozofická fakulta Univerzity Palackého se připojila k protestům, které minulý týden uspořádala Univerzita Karlova. Studenti a pedagogové nesouhlasí s vysokoškolskou reformou. Bojí se omezení nezávislosti vysokých škol. Samotné vedení Univerzity Palackého i ostatní severomoravské školy zatím s oficiálním stanoviskem vyčkávají.

Oficiálním prohlášením se už v pátek přihlásila k protestu Univerzity Karlovy i olomoucká Filozofická fakulta. Souhlasí s většinou výhrad, které proti reformě mají akademici z Prahy. „Vláda reaguje jen na ty protesty, které jsou bolestivé. Ta možnost vysokých škol, studentů a pedagogů, jak potrápit politickou reprezentaci, je menší než u lékařů, nebo železničářů,“ myslí si děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Lach. Na FF vznikla například myšlenka, že by univerzity v příštím roce neorganizovaly přijímací řízení. Samotná Univerzita Palackého nevidí důvod k tak radikálním reakcím. „Ten věcný záměr je příliš obecný, než aby se z toho daly učinit konkrétní závěry, konkrétní dopady konkrétních problémů,“ říká rektor Univerzity Palackého Josef Mašláň. Sám chce počkat, stejně jako rektor Vysoké školy báňské nebo Ostravské univerzity, na zítřejší jednání s ministrem školství Dobešem. Až poté chtějí dělat závěry. „Já osobně bych se připojoval k těmto akcím, až pokud by hrozilo ohrožení akademických svobod,“ vyjádřil se rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Akademici se bojí například toho, že důležité pravomoci, třeba volbu rektora, reforma předává do rukou externím aktérům. Nový systém je podle nich nedopracovaný a povede spíše k chaosu než ke zkvalitnění výuky. Nesouhlasí ani se zavedením školného. „Jediný, kdo by získal na tomto záměru, by byly banky,“ tvrdí děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jiří Lach.

3 minuty
Reportáž Moniky Bezuchové
Zdroj: ČT24

Podle ministra Dobeše je právě školné jeden z hlavních bodů, který je třeba změnit. „Lidé, kteří nestudují, ze svých daní platí naším studentům. Tohle my zde musíme změnit,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš. Nesouhlasí ani s tím, že by mělo dojít k omezování svobod vysokých škol. Podle něj v akademických radách sedí spousta politiků, což by měla reforma změnit. O svých tezích chce zítra přesvědčit rektory jednotlivých škol, se kterými má schůzku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...