Epopej se do Krumlova nevrátí, přestože zámek už je opravený

Moravský Krumlov – Sedm opravených výstavních sálů má od nového roku moravskokrumlovský zámek. Muchova Slovanská epopej se do nich ale zatím nevrátí, Pražané totiž o dva roky prodloužili nájemní smlouvu. Jižní Morava se zřejmě slavných pláten jen tak nedočká – Epopej poputuje v roce 2017 až do Japonska. Opravené zámecké sály mezitím zaplní jiné výstavy.

Plátna Muchovy Slovanské epopeje začali lidé z Galerie hlavního města Prahy balit před třemi lety. Od té doby je rozsáhlé dílo v nájmu ve Velké dvoraně Veletržního paláce. Praha přitom chce prodloužit nájem o další rok, aby získala zpět náklady na složitý převoz pláten. Do minulého roku v Praze zhlédlo Epopej kolem 60 tisíc návštěvníků. Na Slovanskou epopej se už těší i japonští galeristé a milovníci umění. Na jaře roku 2017 se bude vystavovat v Tokiu, zájem o cyklus zachycující slovanskou mytologii projevili i v Paříži nebo v Chicagu. Až se Epopej z Japonska vrátí, je otázkou, kdy a kam ji umístí.

Vystavení v pražském Veletržním paláci podle Muchových potomků plátnům nesvědčí. Aby se klima dvorany stabilizovalo, investovala galerie miliony korun. Dlouhodobý pobyt ale není podle odborníků z technického hlediska pro plátna vhodný. Muchův vnuk John si stěžoval také na to, že Pražané na Epopej lákají s tím, že je vystavená na místě, kde si Alfons Mucha přál – což není pravda.

2 minuty
Hovoří starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09)
Zdroj: ČT24

Alfons Mucha: Slovanská epopej

Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů. Mucha na Epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby. Mucha cyklus věnoval Praze pod podmínkou, že se pro Epopej zbuduje odpovídající sál. Během války byla plátna ukryta na dvou místech a byla poškozena vlhkostí. Od roku 1963 do roku 2011 byla Epopej vystavena na zámku v Moravském Krumlově.

Zámek v Moravském Krumlově
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Aby se Epopej mohla vrátit zpět na jižní Moravu, dodrželi Krumlovští svůj slib a opravili kapli, rytířský sál i dalších pět místností. Prostory zámku tak splňují náročné podmínky pro vystavování pláten. Slavná Epopej se ale do opravených sálů zatím nevrátí a Moravský Krumlov je bude využívat pro jiné expozice. Už na jaře v nich lidé uvidí výstavu o místní větvi rodu Lichtenštejnů, plánuje se také výstava ryze současných výtvarníků a akce v přilehlém parku.

Ve Veletržním paláci v Praze byla Epopej vystavená v roce 1928 u příležitosti jeho otevření k desátému výročí založení republiky. Mucha tehdy hlavnímu městu plátna věnoval s tím, že pro ně musí zřídit důstojné místo. Takový prostor však dosud nestojí. Zatím je Epopej vystavená právě ve Veletržním paláci, ve správě ji má Galerie hlavního města Prahy, avšak jen v krátkodobém pronájmu. Uvažuje se také o jízdárně na Pohořelci, vystavět by se mohl i samostatný pavilon.

Slovanská epopej
Zdroj: GHMP

Putování Slovanské epopeje v datech

Duben 2010: Pražští radní rozhodli o tom, že se Epopej do léta přesune. 

Červen 2010: Muchova rodina chtěla přesunu zabránit, požádala proto soud o vydání předběžného opatření, soud jí nakonec nevyhověl. 

Červenec 2010: 15. července vypršela Moravskému Krumlovu zápůjční smlouva. Restaurátoři začali chystat plátna na přesun. 26. července ale krumlovský městský úřad zakázal převoz, ponechání v Moravském Krumlově podpořil i prezident Klaus. 

Podzim 2010: Praha a Moravský Krumlov se přou o Epopej, patovou situaci posílila dvě protichůdná soudní rozhodnutí, restaurátoři však stihli zabalit několik pláten. Situaci vyřešily komunální volby – nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a krumlovský starosta Tomáš Třetina (TOP 09) se dohodli na tom, že Epopej zůstane na jižní Moravě tak dlouho, dokud v Praze nebudou odpovídající prostory. 

Únor 2011: Prvních pět Muchových pláten z dvacetidílné Slovanské epopeje odvezla nákladní auta do Prahy. Podle tehdejšího ministra kultury Jiřího Bessera by Epopej měla být vystavená v Praze, než se opraví moravskokrumlovský zámek.

Říjen 2011: Slovanská epopej je poslední měsíc vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Zažila rekordní zájem návštěvníků. Krumlovští také uspořádali šestidenní štafetový pochod do Prahy. 

Listopad 2011: Účastníci pochodu v Praze předali zastupitelům petici proti stěhování. Pražští kurátoři mezitím i přes protesty místních balili poslední plátna. 

Květen 2012: V pražském Veletržním paláci probíhá slavnostní vernisáž Muchova díla.

Srpen 2012: Zástupci Jihomoravského kraje, ministerstva kultury, města Moravský Krumlov a firmy Incheba podepsali memorandum o spolupráci na opravě krumlovského zámku. Podle starosty Moravského Krumlova Tomáše Třetiny to je krok k navrácení Epopeje. 

Listopad 2012: Pražští radní schválili zapůjčení díla na několikatýdenní výstavu do Japonska na rok 2017. 

Jaro 2013: Na zámku v Moravském Krumlově se pracovalo na rekonstrukci – opravily se podlahy, okna, elektřina, omítky či dveře. Restaurátoři se snažili obnovit původní podobu zámku.

Říjen 2013: V létě práce na opravách zámku ustaly – majitel totiž měnil stavební firmu. Ta původní sice nabídla nejlevnější zakázku, během oprav ale zkrachovala. V říjnu se řemeslníci na zámek vrátili, aby napravili nekvalitní práci těch předchozích a aby dokončili opravy pěti sálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...