Do roku 2017 má na středních školách zaniknout 10 tisíc míst

Brno - Ještě ani nezačalo platit letos schválené slučování jihomoravských škol a už je připraven materiál krajského úřadu, který předpokládá zánik mnoha dalších. Podle jeho odhadů je přitom jisté, že do roku 2017, tedy do doby, kdy se budou rozhodovat o dalším studiu po základní škole děti narozené v roce 2001 a 2002, bude žáků na krajských středních školách necelých 36 tisíc. V roce 2010 jich bylo přitom víc než 50 tisíc. Dětí jednoduše ubývá, a tak bude zredukován i počet škol. Kdyby však chtěl některý rodič znát odpověď na otázku, jakou šanci bude mít právě jeho potomek dostat se například na konkrétní typ školy – například na gymnázium – odpověď nedostane.

„Takovou odpověď nejsme schopni dát. Každopádně, kam chce kraj směřovat v nejbližších čtyřech letech, lze najít v dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.

Z něho ve zkratce vyplývá, že v roce 2017 podíl nově přijatých žáků do oborů všeobecného vzdělávání na gymnáziích a v oborech typu lyceum z přijatých žáků ke studiu na střední školy by měl dosáhnout hranice třiceti procent. Podíl nově přijatých studentů na šestiletá a osmiletá gymnázia by se měl pohybovat pod hranicí 10 procent z počtu dětí populačního ročníku. Počet tříd víceletých gymnázií se nebude dále zvyšovat. Množství žáků přijatých do oborů s výučním listem by neměl klesnout pod třicet procent a podíl nově přijatých žáků do oborů s maturitou by se měl pohybovat kolem 40 procent. Z toho těch, kteří půjdou na nástavbu, by pak mělo být kolem sedmi procent.

Výuka na střední škole
Zdroj: ČT24

Konkrétnější je přitom náměstek hejtmana Stanislav Juránek pouze v jediné odpovědi. „Jako první přijde na řadu zánik lyceí s všeobecným zaměřením. Zatím zachováme jen zdravotní lyceum, které je svojí odborností velmi specifické. Pak přijdou na řadu víceletá gymnázia. Máme v nich 18 procent žáků, což je neudržitelné,“ uvedl Juránek. Z toho lze jednoduše vydedukovat: pokud bude kraj radikálně plnit svoji koncepci, v roce 2017 bude na krajských víceletých gymnáziích téměř o polovinu méně míst než nyní. A to pravděpodobně i přesto, že jen o pár let později, tedy v silných populačních ročnících 2008 až 2010, bude do škol nastupovat na střední školy zhruba stejné množství absolventů základních škol jako v roce 2010.

Podle plánu jihomoravského kraje se však nebudou redukovat pouze gymnázia, ale všechny střední školy. Školy byly postaveny pro 20 nových žáků ročně, což je počet dětí, které se nerodí. Mělo by tak podle kraje zaniknout celkem 10 tisíc míst. I dnes, kdy je jejich kapacita 66 tisíc míst, jsou totiž obsazeny pouze ze 75 procent. „V roce 2017 očekáváme, že bude v příslušných populačních ročnících kapacita nejnižší přibližně s počtem 38 240 žáků. Odhadujeme, že pokud se jich 95 procent bude vzdělávat na všech typech středních škol, bude jejich kapacita naplněna z 53 procent,“ uvádí se v analýze středních škol Jihomoravského kraje. A tak kraj plánuje zánik již zmíněných tisíců míst, slučování a postupný zánik až 20 ředitelství.

Nejvíce kraj přitom trápí dlouhodobě klesající trend u žáků oborů vzdělání s výučním listem. Za posledních 10 let se jich vzdělává o 30 procent méně, přestože jsou kvalifikovaní „dobří řemeslníci“ dnes velmi dobře honorováni. Na tom, aby se zatraktivnily učební obory, musí spolupracovat řada partnerů, a to mnohdy nefunguje. Poptávka po řemeslnících je totiž okamžitá, ale učeň vyjde ze školy vyučen nejdříve za tři roky. „Dlouhodobě se nenabírají například krejčí nebo sklenáři. S trhem práce je to složité. Zaměstnanci jsou poptáváni ihned, zatímco školství má dlouhou setrvačnost – vzdělávání žáků trvá 3–4 roky. Jestliže by například v současné době potřeboval trh práce 20 krejčích a podařilo se je přijmout ke vzdělávání, za 3 roky může být zaměstnavatel, který tyto zaměstnance hledal, v úplně jiné zemi a absolventi budou bez práce,“ vysvětlil Klement.

Nejlépe tak na tom budou zájemci o studium na středních odborných školách, z nichž si jejich absolventi odnesou maturitní vysvědčení. I když i ony se budou optimalizovat, šance dostat se na tento typ školy bude pro zájemce největší. A tak rodiče prvňáčků, které už dnes zajímá, kde bude mít jejich potomek největší pravděpodobnost uspět v přijímacím řízení na střední školu, nechť se zaměří právě na tento typ škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...