Praha - Divadla v zemích střední a východní Evropy ve většině případů financuje město. Nicméně významné divadelní scény získávají rovněž peníze ze státního rozpočtu. Zejména v Německu a ve Francii scény s výjimečným postavením dostávají příspěvky ze státního rozpočtu. Soukromá divadla bývají podporována z podpůrných fondů nebo prostřednictvím různých grantů. Avšak na tento zdroj příjmu nelze spoléhat, proto se musejí snažit si na svou činnost vydělat.
Soukromá divadla se v Polsku uživí jen těžko
Dotace varšavského magistrátu dostávají hlavně městská divadla a získat sponzory je stejně těžké jako uspět s žádostí o grant na ministerstvu kultury. Pokoušet štěstí přes fondy Evropské unie se žádnému z majitelů už ani nechce, ohromné vysílení kvůli byrokracii přináší údajně mizivý efekt.
Varšava loni vyčlenila divadlům 82,4 milionu zlotých (téměř 610 milionů korun). Z toho 80 milionů zlotých (591 milionů korun) získala na uměleckou činnost varšavská městská divadla a 2,4 milionu zlotých (zhruba 18 milionů korun) přidělilo město na podporu soukromých scén a divadelních skupin. První skupina dostává peníze téměř automaticky, soukromníci musí v žádosti představit premiéru, na kterou chtějí peníze od města získat.
Německá divadla žijí často z dotací měst a spolkových zemí
Největší díl financování divadel spočívá v Německu na městech, případně spolkových zemích. Platí to i o Berlínu, který zároveň tvoří samostatnou spolkovou zemi. Německá vláda poskytuje divadlům finanční podporu výjimečně, okrajovou roli při financování hrají také soukromí sponzoři. Pro města je financování kultury dobrovolnou záležitostí a věcí prestiže.
V zadluženém Berlíně finanční podpora divadlům ze strany města v posledních letech klesla. Z rozpočtu hlavního města je prostřednictvím nadace Oper in Berlin zřízené v roce 2004 z velké části hrazen provoz tří operních domů a státního baletu. Z rozpočtových zdrojů metropole dostávají tyto prostředky čtyři divadla, která jsou majetkem města (Deutsches Theater, Volksbühne, Maxim Gorki Theater a Theater an der Parkaue), ale i pět významných divadelních scén v soukromých rukou (Berliner Ensemble, Volksbühne, Schaubühne, Renaissancetheater, Grips Theater). Jen podniky s výjimečným postavením dostávají příspěvky i od státu. V Berlíně je to například orchestr Berlínské státní opery (Staatskapelle), kterou spolková vláda loni podpořila částkou 1,8 milionu eur.
Menší soukromé scény dostávají jen dotace na projekty. Divadla se musí vždy do určité lhůty přihlásit a porota vyhodnotí jejich návrhy. Konečné rozhodnutí učiní státní tajemník (ministr zemské vlády) pro kulturu. Loni v německé metropoli dostalo 25 malých berlínských divadelních souborů takzvanou základní podporu a dalších 20 získalo jednorázové granty na konkrétní projekty. Dohromady loni získaly nezávislé divadelní skupiny z městského rozpočtu 4,215.000 eur, což je dokonce o 792.000 eur více než v roce 2005.
Francouzská divadla financuje jak stát, tak i města
Čtyři divadla - Comédie Française, Odéon, Chaillot a Théâtre National de la Colline - financuje výhradně stát, pro osm je jediným veřejným partnerem město. Soukromá divadla nedostávají subvence ve striktním slova smyslu, ale část z nich může těžit z veřejných prostředků nepřímo prostřednictvím zvláštního podpůrného fondu. Jsou konečně i divadla financovaná výhradně ze soukromých zdrojů.
Pařížská radnice loni věnovala na pomoc divadlu 22,2 milionu eur (asi 560 milionů korun). V roce 2004 to bylo 24 milionů.
Blíže neurčená část sumy je věnována na granty pro divadla a divadelní skupiny. Pro divadla je kritériem jejich přidělování kvalita jejich uměleckého programu a řádná správa, pro skupiny hlavně hodnota uměleckého projektu; kus přitom musí být na pařížské scéně nejméně pětadvacetkrát.
Pro divadla v Bratislavě jsou zdrojem peníze od státu a i od kraje
Bratislavská divadla jsou financována především ze státního rozpočtu a z grantů ministerstva kultury. Ve slovenské metropoli působí 22 divadel na stálých scénách. Dvě dostávají státní příspěvek, čtyři divadla podporuje samosprávný Bratislavský kraj, zbytek provozují občanská sdružení a soukromé společnosti. Ministerstvo kultury loni rozdělilo bratislavským divadlům a sdružením granty za více než deset milionů korun, což je víc než třetina peněz, které ministerstvo rozdělilo scénám po celém Slovensku.
Vídeň dotace divadlům zvyšuje
Rakouská metropole se chlubí, že je mezi srovnatelnými evropskými městy při podpoře divadel vůbec nejštědřejší ze všech. Navíc na rozdíl od jiných velkoměst, která se v posledních letech snaží tyto výdaje omezovat, Vídeň dotace sice mírně, ale přece jen trvale zvyšuje.
Ve Vídni funguje podle oficiálního seznamu 107 divadelních scén, celková kapacita se pohybuje kolem 25.000 diváků. Ročně je navštíví podle dostupných statistik 3,5 milionu lidí. Jen z rozpočtu města jde na dotování provozu divadelních scén ve Vídni v posledních letech přes 70 milionů eur (1,75 miliardy korun). S příspěvky z federální pokladny je to dokonce přes 200 milionů eur ročně (přes pět miliard korun).
Celkově jde na podporu divadel v Rakousku asi čtvrtina všech výdajů na kulturu, ve vídeňském rozpočtu je to zhruba jedna třetina (72 z 217 milionů eur pro tento rok). Systém dotací je složitý, protože ve Vídni jsou některá, takzvaná spolková divadla (ta největší - Státní opera, Burgtheater a několik dalších) dotována jen z celostátního rozpočtu, jiná jen z městského a další zase z kombinace obou těchto zdrojů.
