Brno – Lidé si dnes v Brně i po celé republice připomínají Den veteránů. Vojáci měli ráno slavnostní nástup, začala i výstava o československých a soudobých vojenských jednotkách. V 11 hodin se konal pietní akt na Ústředním hřbitově. Hlavní oslavy svátku se uskutečnily v Praze na Vítkově, kde ministr obrany vyznamenal devět veteránů a 13 jich povýšil.
Slavnostní nástup v kasárnách v Šumavské ulici i pietní akt na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova. Na válečné veterány se dnes vzpomínalo i v Brně. Piety se zúčastnili zástupci vedení města, vojenští důstojníci a především zástupci legionářské obce, Českého svazu bojovníků za svobodu nebo Konfederace politických vězňů.
V budově Univerzity obrany v Kounicově ulici dnes také začala výstava Muži s červenými barety. „Výstava zachycuje působení československých parašutistů od jejich prvopočátku v roce 1941 v Anglii, kdy se připravovali na vysazení v protektorátu, ale je i průřezem jejich činností během války i po ní,“ popsal Jaroslav Foršt, předseda Klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše, který sdružuje všechny české a slovenské bývalé výsadkáře.
Sám Foršt působil v průzkumném praporu v letech 1966 až 1983. „Při okupaci jsme se postavili spojeneckým vojskům, Sověti o nás nevěděli. Když obsadili českobudějovický vysílač, zprovoznili jsme naši radiostanici jako vysílač Vltava. Když nás po několika dnech našli a viděli červené barety, mysleli si, že jsme Američané. Ani neměli odvahu k nám přijít,“ vzpomínal Jaroslav Foršt.
Červené barety k nám podle něj přišly z Anglie jako symbol parašutistů, symbol krve. „Náplní parašutistů byla průzkumná činnost v týlu nepřítele,“ dodal Foršt. Jejich nástupci dnes mají podobné úkoly. “Je to ale v podmínkách novodobého boje, tedy diverzní průzkumná činnost a taktická činnost pro potřeby velení," dodal veterán.
Přibývá veteránů z novodobých konfliktů
V České republice žije zhruba 1 200 veteránů, kteří prošli boji druhé světové války. České armádě za posledních dvacet let navíc přibývá řada novodobých veteránů – misemi v zahraničí už prošlo na 20 tisíc vojáků. Čeští vojáci působili v Perském zálivu, v bývalé Jugoslávii nebo v Afghánistánu. „Před rokem 2000 jsme o Dni veteránů nevěděli, slavily se jen svátky jako Den armády, dělostřelectva nebo letectva. Celosvětová vzpomínka na oběti připomíná nesmyslnost válek. Máme válečné veterány – hrdiny, ale také veterány, kteří už domů nepřišli,“ řekl místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas.
Den veteránů se slaví od roku 1919 a původně připomínal památku vojáků padlých v první světové válce. Proto jeho datum připadá na výročí konce prvního celosvětového konfliktu, tedy na 11. listopad. S první světovou válkou souvisí i symbol Dne veteránů – červený květ vlčího máku.
Proč právě vlčí mák?
V roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae báseň s názvem Ve Flanderských polích. Psaním poezie mírnil útrapy vojáků, inspirovala jej i smrt přítele Alexise Helmera. V den, kdy báseň psal, vál prý jemný vítr, který vlnil vlčími máky mezi hroby. Báseň sice autor zahodil, papír ale našel jeden z důstojníků. Verše pak vyšly 8. prosince 1915 v časopise Punch. Bývalý polní maršál sir Douglas Haig zvolil v roce 1921 vlčí máky jako symbol sbírky na pomoc veteránům a invalidům. Tradice nošení vlčího máku se autor básně John Mc Crae nedožil – padl před koncem války. Zdroj: Ministerstvo obrany
Den veteránů se nejdéle slaví ve Velké Británii, u nás své místo nachází až v posledních letech. Čeští vojáci, kteří na zahraničních misích bojují vedle anglosaských vojáků, od nich přejímají i tuto tradici. Oficiálně se v Česku Den veteránů slaví od roku 2001.
Podle nového zákona budou platit přísnější podmínky pro získání statutu veterána. Dosud stačilo strávit na službě v zahraničí 30 dní, teď jich bude zapotřebí 90. Nově by se naopak veterány mohli stát i policisté, hasiči nebo humanitární pracovníci.
