Další montovaná školka vzniká ve Hvozdné. Lidé byli nejdříve proti

Hvozdná - Místo drahé zděné přístavby montovaný domek. S takovým řešením nedostačujících kapacit mateřské školy přišli zastupitelé Hvozdné na Zlínsku. Podobně jako stále více českých měst a obcí se inspirovali v zahraničí, kde dnes takzvané modulární systémy běžně slouží školám, nemocnicím či úřadům. Mnohým rodičům se ale takové plány nelíbily, obec jejich nedůvěru „zlomila“ až pomocí vizualizací.

Hvozdná má dnes pouze jednu třídu mateřské školy, kterou navštěvuje čtyřiadvacet dětí. Momentálně by ale obec potřebovala zhruba dvojnásobek míst.

Mezi neúspěšnými rodiči, na jejichž děti se už nedostalo, je i Vendula Vykopalová. Svého syna musí každý den vozit do školky v Želechovicích. „Není to vyloženě daleko, jenomže máme ještě malé miminko, a to samozřejmě musím brát pokaždé s sebou také. Kdybych měla možnost vodit syna do školky přímo ve Hvozdné, bylo by to pro mě určitě mnohem méně komplikované,“ postěžovala si maminka.

Pokud by vedení obce situaci neřešilo, v podobných obtížích by se brzy octlo ještě více rodin. Hvozdná se totiž rychle rozrůstá. „Ještě před deseti lety jsme neměli ani tisíc obyvatel, dnes zde žije skoro 1200 lidí. Navíc počítáme s dalším rozšiřování obytné výstavby a předpokládáme, že se sem tak přistěhují další mladé rodiny s dětmi. A těm musíme nabídnout odpovídající služby,“ uvedl starosta Hvozdné Miroslav Válek (KDU-ČSL).

2 minuty
Starosta Hvozdné Miroslav Válek o montované přístavbě školy
Zdroj: ČT24

Klasická přístavba ke škole by vyšla příliš draho

Zastupitelé Hvozdné původně uvažovali o rozšíření sto let staré budovy školy. Do klasické zděné přístavby za 38 milionů korun se měla přestěhovat i školní kuchyně s jídelnou a na střeše mělo vyrůst moderní hřiště. Takovou investici si však obec s jedenácti sty obyvateli nemůže dovolit. Navíc by ani tak nedokázala zcela pokrýt současný zájem ze strany rodičů.

Obec se nakonec nechala inspirovat návrhy montovaných domků. „Zaujala nás především jejich variabilita. Dají se jednoduše rozšířit, přestavět nebo z pozemku snadno odstranit, aniž by to znehodnotilo pozemek,“ řekl starosta.

Plechovou boudu nechceme, báli se lidé

Nová školka by měla být jednopatrová a prostory v ní naleznou dvě třídy. Obec přijde na 18 milionů, tedy zhruba na poloviční částku, kterou by dala za cihlovou stavbu.

Montáž školky ve Hvozdné
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Rodiče zase může těšit hlavně skutečnost, že školka bude hotová rychle. Ne všem se ale takové řešení zamlouvalo. Hvozdná se totiž pyšní titulem Vesnice roku 2010 a dokonce zaměstnává obecního architekta. A pohled na šedivou boudu, která začala vyrůstat v centru obce, spoustu lidí vyděsil.

„Nejdříve se zvedla vlna zděšení, když viděli tu plechovou konstrukci. Samozřejmě dostane také fasádu, takže laik prakticky nepozná, že jde o kontejnerovou stavbu,“ uvedl Válek. „Nakonec se nám je naštěstí podařilo přesvědčit, že to bude vypadat dobře a nemusejí z toho mít obavy,“ uzavřel s úsměvem starosta.

Montované domky řeší nedostatek míst ve školkách stále častěji

Podobná montovaná školka loni vznikla také v Brně-Ořešíně. Jelikož měla městská část s její stavbou nakvap, zvolila ve výběrovém řízení projekt modulární stavby. Postavená byla v srpnu za jeden den a už od září ji navštěvuje třicítka dětí. Radnice si pochvaluje také možnost, že pokud by předškoláků v Ořešíně za několik let zase ubylo, bylo by školku možné přestavět k jiným účelům.

Stavba školky v Brně-Ořešíně
Zdroj: ČT24

Přesun do montovaného domku zřejmě čeká také školku v brněnské Arnoldově vile, která má projít zásadní rekonstrukcí. Kvůli tomu teď nebude přijímat nové děti a předškoláky dočasně umístí do modulární stavby v blízkosti vily.

Modulární systémy zažívají velký rozmach. V zahraničí se tak běžně staví školy, nemocnice, ale třeba i věznice. Stavbu lze kdykoliv přestavit, navýšit o další patro nebo i přemístit, navíc je odolná vůči vlhkosti. V České republice však tyto systémy zatím nejsou příliš rozšířené, u většiny lidí budí podle stavbařů dojem neplnohodnotných, provizorních řešení.

2 minuty
Stavba mateřinky ve Hvozdné na Zlínsku se lidem nelíbila. Lekli se plechových kontejnerů.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...