Praha – Církve a náboženské společnosti mohly o vydání zabaveného majetku požádat do konce roku. Podle ministerstva kultury zažádaly o 89 308 pozemků a 1 708 staveb. Ministerstvo upozornilo, že vzhledem k dramatickému nárůstu výzev v posledních týdnech loňského roku bude konečný seznam ještě aktualizovat. Největší část žádostí připadá na Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky. Kabinet v demisi podle předběžného stanoviska odmítne návrh komunistů uspořádat o zrušení restitucí referendum.
Jen v týdnu od 9. do 16. ledna v evidenci Státního pozemkového úřadu přibylo 275 žádostí o vydání 4 711 pozemků a 36 staveb. Podle údajů pozemkového úřadu, na který přišla víc než polovina všech žádostí, se do poloviny ledna podařilo uzavřít 47 dohod na vydání 248 pozemků a čtyř staveb o celkové výměře 205,7 hektaru. Zatím z toho bylo schváleno celkem 16 dohod, na jejichž základě by církve měly dostat 63 pozemků a dvě stavby o celkové výměře 81 hektarů.
K dalším institucím, na něž se církevní společnosti obracely, patří například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. O rozsahu restitucí, jak jej vymezuje zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, chce ale ještě se zástupci církví jednat připravovaná koaliční vláda.
Církve žádaly i o věci movité. O několika z nich stát již rozhodl, že budou vráceny. Národní galerie vydá gotické desky tvořící Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z rovněž středověkého Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense.
Národní památkový ústav byl v červnu požádán o vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře; rozhodne se v lednu. Mezi další památky, o které církevní společnosti usilují, patří hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou a v Kroměříži.
Vláda pravděpodobně odmítne návrh KSČM na referendum o zrušení restitucí
Zřejmě se záporným stanoviskem vlády bude sněmovna projednávat ústavní předlohu KSČM, podle které by lidé v referendu rozhodovali o zrušení církevních restitucí. Komunisté podotýkají, že většina obyvatel se vyjadřovala proti restitucím v podobě, v jaké byly přijaty. I kvůli tomu, že důsledky zákona ponesou občané, by podle nich měli o majetkovém vyrovnání s církvemi rozhodnout lidé v referendu.
Kabinet v demisi podle předběžného stanoviska uvede, že norma by mohla být protiústavní. Případným zrušením restitučního zákona by navíc nezanikly smlouvy, které na jeho základě již stát s církvemi uzavřel. "Smlouvy obsahují mimo jiné ustanovení, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním. Předložený poslanecký návrh narušuje princip právní jistoty, který spočívá v tom, že právo musí být předvídatelné a nikdo nemá být zaskočen nenadálým zvratem," uvádí předběžné stanovisko.
Kabinet poukáže na rozhodnutí Ústavního soudu, který v minulosti kritizoval zákonodárce za to, že historický majetek nevypořádali. Zmíní i další verdikt ústavních soudců, podle kterého není zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi prosazený bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM protiústavní.
