Chystají Palestinci třetí intifádu? Obě předchozí si vyžádaly tisíce životů

Jeruzalém - Vyprovokován přeshraničními útoky islámských ozbrojenců se Izrael pustil do války překvapivým leteckým úderem. Pozemní jednotky a tanky budou následovat, aby zabraly území a nastolily příměří, v němž by Izraelci mohli žít. Izrael a hnutí Hamas se letos 17. června po několikaměsíčních nepřímých jednáních dohodly na příměří pro pásmo Gazy, Izrael pak následně zmírnil blokádu Gazy. O půl roku později, 18. prosince, však radikální hnutí Hamas příměří v Gaze vypovědělo. Důsledkem tohoto rozhodnutí jsou poslední letecké útoky Izraele. Radikální členové hnutí Hamas v této souvislosti vyhrožují třetí intifádou.

První palestinská intifáda (povstání) z let 1987-1993 vznikla samovolně z nespokojenosti prostých Palestinců na Izraelem okupovaných územích. Její příčinou byla po téměř 40 letech od vzniku Izraele a po 20 letech od šestidenní války v červnu 1967, při které začala okupace a vojenská správa palestinských území (pásmo Gazy, západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém), zejména nespokojenost Palestinců. Neměli vlastní stát, rostla nezaměstnanost i zalidněnost palestinských území, mírový proces stagnoval a Palestinci se cítili být opuštěni jak arabskými státy, tak Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata, která od poloviny 60. let vedla palestinské hnutí odporu.

Intifáda, která vypukla samovolně a bez režie OOP, se zaměřila v útocích na instituce a představitele okupačního izraelského režimu s jasným záměrem Izrael oslabit „zevnitř“. Důsledkem povstání byl i vznik radikálního Hnutí islámského odporu (Hamas), které začalo zejména v pásmu Gazy, kde povstání vzniklo, konkurovat Arafatově OOP. To vedlo postupně až k ovládnutí pásma Gazy hnutím Hamas.  

Důsledkem první intifády byl vznik hnutí Hamas 

Bezprostředním impulzem intifády se stal incident z 8. prosince 1987, při kterém byli v uprchlickém táboře Džabálija v pásmu Gazy izraelským kamionem zabiti čtyři Palestinci. Ihned vzplály protesty v dalších táborech v Gaze i na západním břehu Jordánu. Do povstání, ve kterém šlo zpočátku pouze o házení kamení, zapalování pneumatik a rozbíjení oken, se zapojil milion a půl Palestinců. O půl roku později vlivný šajch Ahmad Jasín v Gaze vyzval v prohlášení o založení Hamasu ke zničení Izraele a vytvoření islámského státu. Izraelská vojenská správa zareagovala raziemi, při kterých bylo jen v roce 1988 zabito na 300 Palestinců.

Intifádu podporovala Arafatova OOP, ale postupně získali na její průběh větší vliv islamisté z Hamasu v čele s „šajchem intifády“ Jasínem. Spory mezi OOP a Hamasem nabývaly na síle: Hamas zpočátku Arafatovi vytýkal jen světskou ideologii, když však v listopadu 1988 uznala OOP Izrael, označil tento krok za zradu. „Blýskat na lepší časy“ se začalo až po madridské konferenci o Blízkém východě v říjnu 1991, kde vedle sebe poprvé zasedla delegace izraelská i palestinská.

Dvě intifády: tisíce mrtvých, většina z nich jsou Palestinci

Intifáda začala slábnout po podpisu washingtonské mírové dohody v září 1993. Celkem bylo zabito 2156 Palestinců (z toho 1045 izraelskými silami a na 1000 jinými Palestinci) a 219 Izraelců (podle jiných údajů 160) a zraněno přes 25.000 lidí. Uvěznění neuniklo na 140.000 Palestinců.

Po návštěvě šéfa tehdejšího opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukla 28. září 2000 druhá palestinská intifáda, která podle některých údajů trvá dodnes a podle některých zdrojů skončila 26. listopadu 2006. Druhá intifáda, mnohem krvavější, vyznačující se sebevražednými útoky v Izraeli a ozbrojenými útoky proti vojákům a osadníkům na okupovaných územích si do konce roku 2007 vyžádala přes 6 tisíc mrtvých, z toho asi čtyři pětiny Palestinců.

Vznik hnutí Hamas

Hamas je zkratkové slovo pro Hnutí islámského odporu a toto slovo také znamená v arabštině nadšení. Je to fundamentalistická palestinská organizace zodpovědná za většinu teroristických akcí na Blízkém východě, vede otevřenou válku proti Izraeli. Oficiálně se hnutí věnuje šíření islámu, v dubnu 1993 ale změnilo směr a začalo protiizraelskými útoky. Od roku 2000 má Hamas na svědomí až 60 sebevražedných útoku proti Izraeli. Usiluje o vytvoření islámského státu na celém území Palestiny včetně Izraele, tedy od Středozemního moře k řece Jordán. Hamas odmítá požadavky Izraele, USA a dalších států, aby uznal židovský stát a odzbrojil. Izrael a USA se snaží Hamas izolovat. Hnutí vzniklo v roce 1987 při zahájení první intifády.

  • Mapa Izraele a západního břehu Jordánu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/561/56057.jpg
  • Podpis dohody o Blízkém východě v roce 1993 zdroj: Wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/407/40688.jpg
  • Islámští radikálové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/588/58706.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...