„Chceme pochopit každý aspekt přírody,“ říká vědec James Cronin

Hostem Patricie Strouhalové a Františka Lutonského v Dobrém ránu z 30. srpna byl nositel Nobelovy ceny za fyziku James Watson Cronin. Počátkem devadesátých let dvacátého století však obrátil svůj zájem k výzkumu kosmického záření rekordních energií, jehož samotný původ zůstává jednou z největších záhad současné fyziky. James Cronin inicioval projekt vybudování největší světové observatoře pro výzkum tohoto záření v Argentině. Společně s ním byl ve studiu i astronom Jiří Grygar.

Jako etablovaný fyzik jste si mohl do penze dělat fyziku částic a teď jste obor úplně změnil. Kde jste vzal odvahu na takovou změnu?
James Cronin: Motivovaný vědec chce řešit záhady a věci kuriózní. Vždy mne zajímaly kosmické paprsky a brzy jsem si uvědomil, že další mnozí velmi chytří kolegové pracují ve fyzice částic. Chtěl jsem dělat něco jiného, prostě mne nebavilo dělat totéž.

Observatoř v Argentině je v provozu od loňska. Splňuje vaše očekávání, jste spokojen? Dokázal jste to, co jste dokázat chtěl?
JC: To byl jeden z nejuspokojivějších vědeckých projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jen bych chtěl být mladší, abych mu mohl věnovat více času. Je to báječný projekt. Jsem jím nadšen a jsem hrdý na všech tři sta fyziků, kteří na něm pracují.

V čem je projekt přínosný pro obyčejné lidi? Co z toho budeme mít?
JC: Musíte si uvědomit, jaký je vůbec cíl života. My chceme pochopit každý aspekt přírody: Proč tu jsme? K čemu jsou věci kolem nás? Jaké jsou podněty kolem nás? Když toto děláme, tak mezitím nabýváme mnohých i praktických vědomostí. To platí pro fyziku a zrovna tak pro medicínu. Musíte dovolit vědcům z vyspělých zemí, aby uskutečňovali své sny. Pak přijdou i praktické výsledy. Hlavně jde o to, abychom stále lépe rozuměli přírodě.

Jak se na projektu podílejí Češi? V čem je důležitý pro českou vědu?
Jiří Grygar: Měli jsme to štěstí, že z iniciativy pana Cronina byli čeští fyzici a astronomové pozváni k tomu, aby se účastnili velké mezinárodní soutěže. Máme pochopitelně velkou radost, že český přínos není zanedbatelný. To nejdůležitější pro budoucnost je, že na tomto projektu se vyučila celá nová generace našich mladých vědců – astrofyziků. Ti v době, kdy dělali přípravy na své doktorské práce, získali mezinárodní ostruhy, protože se v tom prostředí museli naučit pohybovat, museli přinést svůj vlastní přínos. Najednou si uvědomili, že mohou soutěžit se světem, a to je naprosto nádherný pocit.

Jste v České republice za poslední čtyři roky už potřetí. Znamená to, že jsou čeští astrofyzici ve světové extralize?
JC: Každá pokročilá země má pozoruhodné a talentované lidi, ale čeští fyzici patří k těm nejschopnějším a nejtvořivějším vědcům, s nimiž jsem měl možnost pracovat, ale platí to i o jiných zemích. Nejtalentovanější fyzici u vás jsou právě ti, kteří pracují u nás na observatoři.

Čím to je, že čeští fyzici jsou tak kvalitní, že jim skládáte takovou poklonu?
JC: To musí mít co dělat s vaším vzdělávacím systémem a s realizací hodnot vědy a matematiky ve vaší zemi.

(redakčně kráceno)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...