Praha – Čeští vědci objevili dvojici genů, jejichž mutace podmiňuje tzv. Rotorův syndrom známý pod názvem vrozená žloutenka. „Začne již v kojeneckém věku, ale trvá po celou dobu života. Intenzita žluté barvy je různá, ale žloutenka je v podstatě trvalá. Hlavní význam tohoto postižení – nechceme tomu přímo říkat choroba – je to, že se může splést s celou řadou jiných známých jaterních chorob,“ vysvětluje Milan Jirsa, biochemik z IKEMu. Dosud přitom neexistovala možnost, jak tento typ žloutenky diagnosticky potvrdit. „Postižení byli nuceni podstoupit celou řadu někdy zbytečných vyšetření,“ dodává.
Syndrom je spojen s vážnými nežádoucími účinky řady léků, které se nemohou v játrech normálně zpracovat. Lidé s touto mutací tak jsou při léčbě běžných onemocnění vystaveni vážným rizikům. Žloutenka tohoto typu bývá mylně připisována jaternímu onemocnění, kterým ale tito pacienti netrpí. Přesto jsou podrobováni řadě vyšetření. Ověřením mutace genu se nemoc potvrdí a další vyšetření nebudou nutná.
„Konečně jsme nalezli příčinu toho jevu,“ říká Stanislav Kmoch, molekulární biolog z 1. lékařské fakulty UK. „Od toho se začíná odvíjet celá řada dalších studií. Mimo jiné se dnes začíná studovat to, jak přenašeči pro toto onemocnění – tedy ti, kteří nejsou klinicky nemocní – reagují na podávání statinů.“ Jako statiny označujeme léčiva, kterými se koriguje zvýšená hladina určitých lipidů v krvi.
Týmy inženýra Kmocha a docenta Milana Jirsy z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky objevily v tříleté studii u 11 z 32 pacientů z osmi rodin mutace ve dvojici genů na krátkém raménku 12. chromozomu.
Tyto geny kódují přenašečové proteiny, které jsou na cévním povrchu jaterních buněk, a pokud správně fungují, zprostředkují vychytávání žlučového barviva, hormonů štítné žlázy, penicilinových antibiotik, statinů k léčbě zvýšeného cholesterolu či protinádorového léku metotrexat. Součástí objevu je i detailní funkční studie, kterou provedl na zvířecích modelech spolupracující nizozemský tým Alfreda Schinkela. Odhalil dosud neznámé pochody při odbourávání červeného krevního barviva.
Kolektivní práce - jak to u takových objevů bývá
Po předchozích objevech genů podmiňujících například oční kataraktu nebo dědičné onemocnění ledvin je to v krátké době již šestý onemocnění podmiňující gen objevený skupinou Stanislava Kmocha, tentokrát ve spolupráci právě s týmem Milana Jirsy z Laboratoře experimentální hepatologie Centra experimentální medicíny IKEM.
„Na práci se podílelo několik skupin, dvě naše skupiny a dvě zahraniční skupiny. Bylo tam celkem šestnáct autorů. Práce byla publikována v prestižním časopise Journal of Clinical Investigation. Samozřejmě je to kolektivní práce, jak to u takových objevů bývá,“ říká Milan Jirsa z IKEMu.
Význam objevu podtrhuje podle Kmocha fakt, že po zveřejnění práce obdrželi autoři pozvání německé Falkovy nadace podporující výzkum nemocí trávicí soustavy a vědecké komise Evropské asociace pro studium jater, aby přednesli výsledky na prestižních mezinárodních odborných konferencích.
Rotorův syndrom je jedním ze dvou typů vzácné vrozené žloutenky. Syndrom nese jméno po filipínském lékaři Arturo Belleza Rotorovi, který jej popsal v roce 1948. Hlavním projevem syndromu je trvale přítomná žloutenka, která je často mylně připisována neexistujícímu jaternímu onemocnění, pro které bývají postižení podrobováni řadě zbytečných vyšetření. Syndrom je uváděn v základních učebnicích lékařské chemie, fyziologie a vnitřního lékařství.
