Český stát vydal od začátku 90. let na nákupy uměleckých předmětů stamiliony korun

Praha - Zástupci České republiky se dnes účastní aukce v amsterodamské aukční síni Christie's, kde budou dražit umělecká díla ze sbírky šlechtického rodu Lichtenštejnů. Český stát vydal od začátku 90. let na nákupy uměleckých předmětů stamiliony korun. Například jen ministerstvo kultury utratilo v letech 2002 až 2006 za rozšíření sbírek muzeí, galerií a knihoven 150 milionů korun.

České kulturní instituce získaly od začátku mnoho významných uměleckých předmětů. Pravděpodobně nejvyšší sumu zaplatila před devíti lety pražská Národní galerie, která díky předkupnímu právu z restituované Waldesovy sbírky, k níž patřila díla Františka Kupky, získala sedm významných pláten. Za sedm obrazů (Peníze, Vlastní podobizna, Kosmické jaro I., Neodbytná bílá čára, Kolos rhodský, Stroje a Barevné plány - Zimní vzpomínka) galerie zaplatila téměř 90 milionů korun, dva nejvzácnější obrazy přišly každý na 25 milionů.
 
Opět Národní galerie rozšířila své sbírky, když před třemi lety koupila dílo významného německého umělce Josepha Beuyse nazvané Auto. Za objekt zaplatila 15 milionů korun, z toho třetinu dal sponzor. O tom, zda byla částka přiměřená, se vedou spory, nákup dokonce prověřovala policie. Podle vyjádření ředitele NG Milana Knížáka ale byl nákup „zcela standardní“.
 
K nejcennějším přírůstkům Národní knihovny patří i před třemi lety koupený fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. Na aukci v Paříži za něj zaplatili 300.000 eur, tedy přibližně devět milionů korun, po započtení aukční přirážky se celková suma vyšplhala na 10,4 milionu korun. Peníze na unikátní přírůstek do svých fondů nepocházely od ministerstva kultury, ale ze zvláštní dotace od vlády.
    
V dražbě nakupovali i zástupci Národního památkového ústavu v Brně, kterým se před pěti lety podařilo získat v dražbě v Amsterodamu několik obrazů, které do druhé světové války zdobily interiéry zámků ve Valticích a v Lednici. Obrazy si jejich majitelé, Lichtenštejnové, odvezli koncem války pryč, později je dali do dražby. Památkáři měli připraveno 2,5 milionu korun, za tucet pláten nakonec dali 46.000 eur (podle tehdejšího kurzu 1,5 milionu korun).
    
Do Moravské galerie v Brně se vrátila pětice nejvzácnějších kreseb z kolekce židovského sběratele Artura Feldmanna, který zahynul za druhé světové války. Galerie vlastnila jedinečný soubor 135 kreseb do roku 2003, poté je vydala Feldmannovým dědicům, kteří část kolekce rozprodali v aukcích. Český stát za pět nejvzácnějších kreseb nakonec vyplatil miliony korun (přesná suma nebyla na přání prodávajících zveřejněna).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...