Česko si připomíná oběti srpnové okupace

Praha - Česko si dnes připomíná 42. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa. U budovy Českého rozhlasu, kde roku 1968 došlo ke nejtvrdším střetům mezi okupanty a demonstranty, dnes položil věnec například předseda Senátu Přemysl Sobotka, dále zástupci kanceláře prezidenta republiky Václava Klause, za vládu ministr kultury Jiři Besser nebo za Poslaneckou sněmovnu Vlasta Parkanová. Piety se zúčastnili také zástupci rozhlasu, pamětníci a osobnosti společenského života. Celkem se před budovou objevilo 11 pietních věnců.

Srpen 1968 dnes připomněl také koncert na Václavském náměstí. Akce se účastnili nejen muzikanti, ale i zástupci protikomunistických organizací či Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Koncertu, který zahájila skupina J.J.Jazzmen, naslouchali ve slunečném počasí kolemjdoucí Pražané i turisti.

Na koncertě vystoupili také Vlasta Třešňák se svojí skupinou, Luboš Andršt Blues Band, Jan Budrian a další. Lidé také pokládali květiny u pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce. Památník připomíná, že se tito dva studenti se na protest proti okupaci v roce 1969 upálili.

U rozhlasu a v jeho okolí zemřelo 21. srpna 1968 sedmnáct lidí. Sobotka označil okupaci za ostudnou a vyzdvihl také tehdejší roli rozhlasových novinářů, kteří informovali veřejnost. „To, co se tehdy občané díky rozhlasu dozvídali, včetně vysílání mimopražských regionálních studií a vysílačů, byla na dalších 21 let poslední pravda, kterou směli veřejně slyšet,“ řekl Sobotka, který současně varoval před zrůdností komunistické ideologie.

Prozatímní ředitel rozhlasu Peter Duhan také zmínil význam práce zaměstnanců rozhlasu, kteří před invazí i po ní usilovali o svobodu slova.

Národ morálně živořil v kolotoči reálného socialismu

„Tichá vzpomínka na tyto mrtvé přežívala v myslích drtivé části lidí i v době tvrdé komunistické normalizace, kdy ponížený a zrazený národ morálně živořil v kolotoči takzvaného reálného socialismu,“ uvedl Sobotka.

U příležitosti výročí invaze vojsk zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů dobové dokumenty ukrajinské státní bezpečnosti, které mimo jiné mapují názory lidí na okupaci.

Na srpnovou tragédii vzpomínali také lidé v Brně. Primátor města Roman Onderka a jihomoravský hejtman Michal Hašek položili věnce k pamětní desce Danuše Muzikářové. Ta byla ve svých osmnácti letech zastřelena při prvním výročí obsazení ČSSR okupanty. Z Moravského náměstí se poté průvod přesunul do Orlí ulice, kde se oba politici uklonili u pamětní desky Stanislava Velehracha, který byl zabit příslušníky Lidových milicí také v roce 1969.

Srpen 69 by neměl být zastíněn událostmi o rok staršími

Významné datum 21. srpen se totiž pojí také k roku 1969. Historikové upozorňují, že by tento den neměl být zastíněn událostmi o rok staršími. Násilné střety mladých lidí s bezpečnostními složkami si tehdy vyžádaly 5 mrtvých a několik desítek zraněných. Proti masovým demonstracím k prvnímu výročí okupace zasahovala v Brně armáda a Lidové milice. V ulicích vyrostly barikády a platil zákaz nočního vycházení.

V Liberci oběti srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa od dnešního dne připomíná devět lip, které jsou vysazeny v parku v Budyšínské ulici. Během invaze před 42 lety v Liberci zahynulo devět lidí. Okupace zadusila v tehdejším Československu proces uvolňování komunistického režimu a obrodný proces nazývaný Pražský jaro.

Invaze do Československa v srpnu 1968
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...