Česká „fabka“ slaví výročí

Praha - Jen málo výrobků či značek se může pyšnit tím, že jejich jméno vstoupilo do slovníku jako synonymum nějakého produktu. Již několik generací neřekne v České republice obyčejnému zámku jinak než „fabka“. Označení pochází od společnosti FAB, jejíž historie 9. října 1911, založením firmy „Továrna na železné zboží Fáborský - Šeda“.

Původním sortimentem továrny z Rychnova nad Kněžnou, kterou založili v té době již zkušení podnikatelé Alois Fáborský a František Šeda, bylo železářské zboží a stavební zámky. Oba společníci se skvěle doplňovali - Fáborský byl spíše obchodníkem, Šeda se staral o výrobu. Firma začínala s dvaceti zaměstnanci a v roce 1916 společnost ovládli odkoupením podílu od Františka Šedy manželé Fáborští. První cylindrickou vložku vlastní konstrukce začala společnost vyrábět v roce 1932. 

Na klíči byla již tehdy vyobrazena dnes již legendární doga. „Manžel kvůli obchodu jezdil hodně po světě a myslím si, že v Egyptě narazil na zajímavé zámky s kolíčky. To ho později inspirovalo k výrobě cylindrické vložky. Takže myšlenka nebyla původní, byl to údajně prastarý egyptský patent,“ vzpomínala později Jaroslava Fáborská, manželka Antonína Fáborského, který se vedení společnosti ujal v roce 1937 po předčasném úmrtí svého otce Aloise Fáborského. Bylo mu sice pouhých 25 let, ale zkušeností měl již na rozdávání. 

Během nacistické okupace výroba poklesla kvůli nedostatku materiálu, ale po osvobození se začala opět nadějně rozvíjet. Pohromu přinesl únor 1948. Znárodněná společnost spadala střídavě pod několik státních podniků a až počátkem ledna 1969 byl vyhlášen samostatný národní podnik FAB Rychnov nad Kněžnou, jehož název byl odvozen od části příjmení Fáborský. O dva roky později se ale opět změnil název podniku na Orlické strojírny a pod tímto názvem společnost fungovala až do počátku 90. let uplynulého století, kdy se začala psát nová historie společnosti.

Na začátku devadesátých let byl podnik privatizován 

V roce 1992 byl původní státní podnik transformován na akciovou společnost FAB a privatizován v první vlně kuponové privatizace. V roce 1997 se největší tuzemský výrobce zámků stal členem celosvětového zámkařského koncernu Assa Abloy se sídlem ve Švédsku. Akciová společnost se poté přeměnila na společnost s ručením omezeným a loni v lednu se společnost FAB přejmenovala na ASSA ABLOY Rychnov. 

Do rychnovského podniku se v současnosti soustředí výroba cylindrických vložek v rámci skupiny ASSA ABLOY z celé Evropy a roční produkce nyní dosahuje osmi milionů kusů ročně. K dalšímu sortimentu české divize koncernu patří například zámky pro automobily, motocykly a jízdní kola. Výrobky stále nesou značku FAB.

Fáborský pracoval i jako pétépák

Život bývalých vlastníků továrny se radikálně změnil po roce 1948. Antonín Fáborský pracoval ve své bývalé továrně jako vedoucí výroby pouze do roku 1952, kdy dostal výpověď. Poté měl problém nalézt odpovídající místo a ve svých jednačtyřiceti letech musel nastoupit k pomocným technickým praporům. Po sedmi měsících u „pétépáků“ byl ze zdravotních důvodů propuštěn a poté pracoval v několika průmyslových podnicích. V roce 1973 odešel do důchodu a zemřel v roce 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...