Praha - První písemně doložené tornádo bylo zaznamenáno v Kosmově kronice, která ho popsala jako satana v podobě víru, jenž vyvrátil ze základu pevnou zeď. Tornádo se objevilo v Praze na Vyšehradě. Tento meteorologický jev, při němž se vír pohybuje vpřed rychlostí bouře, býval vždy na území Čech a Moravy poměrně výjimečný. Vír je tvořen zhruba svislou osou rotující rychlostí až 500 km v hodině. Od poloviny 90. let minulého století je ale v České republice ročně nahlášeno několik tornád, dosud poslední bylo pozorováno na severu Čech loni v červnu.
Tornáda jsou viditelná v důsledku kondenzace vodní páry jako sloupce ve tvaru nálevky či sloního chobotu. Spouští se ze spodní základny bouřkového mraku a mají vertikální osu otáčení. Cyklony či hurikány mají na rozdíl od tornád osu otáčení horizontální. Tornáda mohou trvat jen několik desítek vteřin, ale i několik hodin. Některá tornáda, takzvané tromby, se ani nedotknou zemského povrchu, a tudíž nemají téměř žádné ničivé následky.
„Nejsilnější tornáda, dosahující na takzvané Fudžitově stupnici úrovně F4 až F5, která za sebou zanechávají totální zkázu, jsme zatím u nás nezaznamenali. U nás jsou nejsilnější tornáda, jejichž intenzita se pohybuje zhruba uprostřed škály, tedy kolem stupně F3. Čím silnější tornádo, tím je vzácnější,“ vysvětlil vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.
„Tornádo se stupněm F3 může strhnout střechy i s krovy, zbořit zdi nebo nadzvednout auta.“
Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, kde největší škody působí v povodí řeky Mississippi v amerických státech Kansas a Oklahoma. Nejničivější známé tornádo v USA postihlo 18. března 1925 státy Montana, Illinois a Alabama. U nás se jedno tornádo objevilo v roce 2002 v Posázaví, druhé roku 2004 v Litoveli.
