Praha - První písemně doložené tornádo bylo zaznamenáno v Kosmově kronice, která ho popsala jako satana v podobě víru, jenž vyvrátil ze základu pevnou zeď. Tornádo se objevilo v Praze na Vyšehradě. Tento meteorologický jev, při němž se vír pohybuje vpřed rychlostí bouře, býval vždy na území Čech a Moravy poměrně výjimečný. Vír je tvořen zhruba svislou osou rotující rychlostí až 500 km v hodině. Od poloviny 90. let minulého století je ale v České republice ročně nahlášeno několik tornád, dosud poslední bylo pozorováno na severu Čech loni v červnu.
Čechy postihlo první písemně doložené tornádo
Tornáda jsou viditelná v důsledku kondenzace vodní páry jako sloupce ve tvaru nálevky či sloního chobotu. Spouští se ze spodní základny bouřkového mraku a mají vertikální osu otáčení. Cyklony či hurikány mají na rozdíl od tornád osu otáčení horizontální. Tornáda mohou trvat jen několik desítek vteřin, ale i několik hodin. Některá tornáda, takzvané tromby, se ani nedotknou zemského povrchu, a tudíž nemají téměř žádné ničivé následky.
„Nejsilnější tornáda, dosahující na takzvané Fudžitově stupnici úrovně F4 až F5, která za sebou zanechávají totální zkázu, jsme zatím u nás nezaznamenali. U nás jsou nejsilnější tornáda, jejichž intenzita se pohybuje zhruba uprostřed škály, tedy kolem stupně F3. Čím silnější tornádo, tím je vzácnější,“ vysvětlil vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.
6 minut
Rozhovor s Martinem Setvákem
„Tornádo se stupněm F3 může strhnout střechy i s krovy, zbořit zdi nebo nadzvednout auta.“
Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, kde největší škody působí v povodí řeky Mississippi v amerických státech Kansas a Oklahoma. Nejničivější známé tornádo v USA postihlo 18. března 1925 státy Montana, Illinois a Alabama. U nás se jedno tornádo objevilo v roce 2002 v Posázaví, druhé roku 2004 v Litoveli.