Bývalý utečenecký tábor ve Vyšních Lhotách vystřídá věznice

Vyšní Lhoty (Frýdecko-Ústecko) – Opuštěný utečenecký tábor se Vyšních Lhotách na severu Moravy se stane věznicí pro delikventy s lehčím režimem ostrahy. Umožnilo to rozhodnutí ministra vnitra Jana Kubiceho, který schválil převedení správy nad bývalým střediskem přijímání utečenců pod ministerstvo spravedlnosti. Vedení obce svým souhlasem zřídit vězeňský objekt s 500 místy rozdělilo obyvatele na skupiny příznivců a odpůrců. Jedni vítají nové využití po léta chátrajícího areálu, druzí mají z koncentrace vězňů poblíž svých domovů spíše strach.

I když někteří obyvatelé moc spokojeni nejsou, snaží se hledat i pozitivní dopady. „Určitě je dobře, že se s areálem bude něco dělat. Pokud by se dál nevyužíval, stal by se terčem nájezdů zlodějů, a to by obci už vůbec nepomohlo,“ míní starostka. Také doufá, že by zřízení věznice mohlo pro Vyšní Lhoty znamenat nová pracovní místa.

Stejně se na to dívá i Anežka Švrčková. Ta se věznice nebojí. „Dcera dříve pracovala v uprchlickém táboře, když se to zavřelo, šla na pracovní úřad. Dnes už má jinou práci. Sama ale říkala, že by se tam ráda vrátila a ve věznici pracovala. Nebylo by to špatné,“ řekla. Zcela opačný názor má Milada Stachová. „Nadšená z toho rozhodně nejsem. Trestanci jsou trestanci. Věřím, že areál bude dobře střežený,“ řekla.

2 minuty
Reportáž Marty Pilařové
Zdroj: ČT24

Zatím není jasné, kdy věznice ve Vyšních Lhotách, kde žije 800 lidí, vznikne. „V tuto chvíli se teprve stanovuje harmonogram předání movitého a nemovitého majetku. Proto nemůžeme zatím sdělit, kdy je plánováno zprovoznění objektu,“ řekla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Předpokládaná kapacita se zatím odhaduje na 500 míst. „Mělo by se jednat o odsouzené zařazené v kategorii A, B, čili dohled a dozor,“ doplnila.

Areál o rozloze 75 tisíc metrů čtverečních se jako zařízení pro uprchlíky využíval přibližně od poloviny 90. let minulého století. Kapacitu měl 580 lůžek. Jeho součástí jsou ubytovací a administrativní objekty či skladovací prostory. Pro ubytování uprchlíků nebyl objekt využíván již od prosince 2009. V červenci 2011 ho Správa uprchlických zařízení prohlásila za nepotřebný. Ministerstvo jej proto nabídlo dalším složkám státu a státním organizacím. Letos v lednu o areál projevila zájem právě Vězeňská služba ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...