Budoucnost Kaplického knihovny je více než nejistá

Praha - Kontroverzní nová budova Národní knihovny pravděpodobně nebude stát na Letné. Proti realizaci projektu britského architekta českého původu Jana Kaplického se postavili pražští zastupitelé za ODS, negativní stanovisko zaznělo také od České komory architektů (ČKA) a Mezinárodní unie architektů (UIA). Ředitel NK Vlastimil Ježek nicméně stále doufá, že bude po dohodě všech stran možné projekt upravit a novou knihovnu nakonec postavit. Přesto pozastavil práce na projektu.

Proti stavbě knihovny na Letné jsou téměř všichni zastupitelé za ODS, v případě změny místa by ale byli stavbu ochotni tolerovat. Vzhledem k většině na magistrátu bude konečné rozhodnutí právě na zastupitelích vládní strany. „Knihovnu ano, ale ne na Letné, kde bude kazit panorama Hradčan,“ řekl ČT místopředseda klubu David Vodrážka. Podle primátora Béma se takové místo hledá už tři měsíce, mezi návrhy se objevují například Stodůlky, Prosek, Letňany nebo pankrácká pláň. „Knihovna se tam nehodí i proto, že se stává jakousi druhou dominantou ve vzdálenosti pár set metrů od Pražského hradu,“ řekl ČT Bém.

Opoziční zastupitelé za ČSSD budou o knihovně jednat v příštích týdnech. Se zástupci ODS se v podstatě shodnou, kritizují ale mimo jiné i skutečnost, že Praha neměla před vyhlášením mezinárodní soutěže na projekt jasnou představu, co by mohlo na Letné stát. Na neexistenci urbanistického konceptu upozornil v minulosti i ministr kultury Václav Jehlička. Další posun v jednání lze očekávat až po schůzce ředitele knihovny Ježka s primátorem Bémem a náměstkem ministra kultury Františkem Mikešem.

Výtky architektů, sdružených v České komoře architektů (ČKA) směřují spíše než k umístění knihovny k podmínkám soutěže. ČKA hned ve svém prvním stanovisku k soutěži uvedla, že byla porušena některá závazná ustanovení soutěžního zadání. Hlavním problémem vítězného projektu se stal podzemní sklad, který měl být podle původních podmínek umístěn v nadzemních podlažích. Její názor teď potvrdila i Mezinárodní unie architektů, přestože nedoporučila opakovat soutěž. Výhrady měli také jednotliví architekti, kteří se výběru zúčastnili společně s Kaplickým.

Architekta vítězného návrhu rozhodnutí zastupitelů překvapilo. Přestože je ochoten nadále pracovat na úpravách návrhu knihovny, místo pro její stavbu odmítá měnit: „Soutěž byla vypracována na toto staveniště a jedna ze zásad tohoto návrhu je výhled na město.“ Kaplickému se nelíbí na rozhodnutí města především to, že se nezabývá stavbou samotnou - jejími technickými parametry či sociální a kulturní funkcí. „Je to politické rozhodnutí a mě mrzí, že nikdo nemá zájem o to, jak ta knihovna pracuje,“ řekl včera ČT a upozornil na zcela odlišný přístup magistrátu k možné stavbě národního fotbalového stadionu.

Projekt Jana Kaplického provázely od počátku silné emoce. Prakticky hned po jeho představení v březnu letošního roku se spustila lavina oslavujících i nenávistných názorů laiků i odborníků, komentářů i diskusí. Za knihovnu se postavil například exprezident Havel, proti projektu se rezolutně postavil jeho následovník Václav Klaus. Pro některé se stala nevzhlednou zelenou chobotnicí, pro jiné nadějnou budoucností moderního velkoměsta.

O umístění knihovny rozhodli pražští zastupitelé, Letenská pláň získala jednoznačnou podporu. Lokace knihovny přesně odpovídá také územnímu plánu - na bývalé točně tramvají má stát kulturní nebo církevní stavba. Současný záměr stavbu přesunout je krok zpátky, který může znamenat také novou soutěž a s ní i několikaleté zpoždění, které si Národní knihovna již nemůže dovolit. Ke stavbě nové budovy se rozhodla proto, že současná kapacita Klementina a dalších skladů je nedostačující. Teď je jen na politicích, zda se Praha dočká moderního a především funkčního kulturního stánku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...