Brno získá víc peněz z loterijních terminálů, umožní to vyhláška

Brno - Brno získá víc peněz z takzvaných videoloterijních terminálů. Zastupitelé dnes schválili vyhlášku, kterou zpoplatnili jejich provozování. Z každého přístroje budou provozovatelé radnici odvádět ročně 20.000 korun. Stejný poplatek se už dnes vztahuje na hrací automaty. Změna by městu mohla ročně přinést až kolem 100 milionů korun.

Ministerstvo financí, které loterijní terminály na rozdíl od hracích automatů povoluje, umožnilo dodneška v Brně provoz 124 elektromechanických rulet, 4604 videoloterijních terminálů a 343 obdobných technických zařízení. Pokud by majitelé nechali všechnu techniku v provozu a za všechny přístroje platili, činil by zisk pro město 101,5 milionu korun.

Zastupitelé také schválili rozšíření počtu ulic, kde je hazardní technika zakázaná. V seznamu se objevily hlavně ulice v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. „Podstatná část lidí je tam závislá na sociálních dávkách, a tyto dávky končí v automatech,“ uvedl už dřív primátorův náměstek Martin Ander. Současné herny v lokalitách zůstanou, jejich provozovatelé si však v budoucnu nebudou moci obnovit licenci. Změnu obyvatelé Brna poznají nejspíš až po letech, protože mnozí provozovatelé si zajistili licenci i na 15 let dopředu.

V Brně hracích automatů a podobných přístrojů přibývá, v některých ulicích se herny postupně staly nejfrekventovanějšími podniky. Přemíra výherních automatů v Brně nedávno inspirovala místní Divadlo Feste k nové inscenaci nazvané Haz.Art. Premiéru měla 6. června. Divadelníci upozorňují mimo jiné na to, že zatímco Ve Francii připadá na jeden automat 18.000 lidí, v Česku je to 170 a v Brně dokonce 60 lidí.

Brno dnes vyhlášku přijalo poté, co prezident Václav Klaus před dvěma týdny vetoval novelu loterijního zákona, která dávala obcím možnost regulovat kromě hracích automatů i takzvané videoloterijní terminály. Novela podle prezidenta zásadním způsobem zužovala okruh příjemců finančních prostředků na veřejně prospěšné účely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...