Brněnské fakultní nemocnice by se mohly sloučit do jedné

Brno - Od příštího roku by se ze dvou velkých brněnských nemocnic mohla stát jedna. Sloučit by se měly Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u Svaté Anny. Nová instituce by se potom zanedlouho mohla v rámci transformace stát takzvanou univerzitní nemocnicí. Pacientů by se změny dotkly pouze minimálně.

„Pacienti by změny pocítit téměř neměli,“ řekl k plánu ředitel obou brněnských fakultních nemocnic Roman Kraus s tím, že se lidé nemusí obávat toho, že by ubylo operací nebo se na ně déle čekalo. Někteří ale nejspíš budou muset změnit adresu ordinací kam dochází. Například oční kliniky provozují dnes obě nemocnice s přibližně poloviční vytížeností. Logicky by se tak podobná oddělení slučovala a přemisťovala do společných prostor.

Více než pacientů by se změna dotkla zaměstnanců nemocnic. Kraus ale naznačil, že spíše než doktoři budou ohroženy sestry. „Obecně řeknu, že jestli se někde zavře celé lůžkové oddělení, tak nebude potřeba personál. Lékařů se to bude týkat minimálně, musíme obsloužit stejný počet pacientů,“ poznamenal Kraus a dodal, že dojde-li k zeštíhlení některých provozů, udělá to místo jiným investicím. Materiál, který by měl přesněji určit podobu budoucích změn má být hotový do konce května. Zákon potom umožní sloučení nejdříve příští rok.

9 minut
UVR ke slučování nemocnic
Zdroj: ČT24

Oslovení lékaři přiznávali, že jsou někteří jejich kolegové ze slučování nervozní. Například podle primáře diagnosticko-terapeutického centra Fakultní Nemocnice Brno Petra Bendy je to zbytečné. „Já si myslím, že se nikdo v tuto chvíli nemusí bát, že byl vyhozen jenom proto, že se sloučí nemocnice,“ nechal se slyšet Benda. 

Fakultní nemocnice Brno

  • vznikla v roce 1998 sloučením Fakultní nemocnice Bohunice, Fakultní dětské nemocnice a Fakultní porodnice
  • počet zaměstnanců: 5121
  • z toho lékařů: 833
  • roční rozpočet (za rok 2011): 6,053 miliard korun
  • vznikla: původně již přestavbou kláštera roku 1785
  • počet zaměstnanců: 2923
  • z toho lékařů: 526
  • roční rozpočet (za rok 2011): 3,016 miliard korun

O sloučení nemocnic se začalo uvažovat ze dvou důvodů. Prvním impulsem byla výpověď, kterou ke konci roku podal ředitel svatoannenské nemocnice Petr Koška. Od té doby vede obě nemocnice ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Fakultní nemocnice se mají měnit na univerzitní

Dalším důvodem, proč by sloučení mohlo nemocnicím prospět, je legislativní návrh transformace fakultních nemocnic na univerzitní. Nemocnice by se tak de facto odstátnily. Zatímco doposud fungují jako příspěvkové organizace ministerstva a jejich majetek náleží státu, podle nového zákona by se nemocnicím majetek bezúplatně převedl a samy by s ním hospodařily. Ředitele nemocnic by pak už nejmenoval ministr, ale správní rada.

„Zákon by mohl otevřít cestu k vyřešení některých dlouholetých problémů. Předpokládám mnohem užší koordinaci mezi rozvojem univerzity i univerzitní nemocnice,“ uvedl k tomu rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Dodal, že univerzita by tím pádem upřednostňovala provozování jedné a nikoli dvou nemocnic. „Situace v Brně je unikátní. Skutečně tu proti jedné lékařské fakultě stojí několik fakultních nemocnic. To nemá obdobu ani v Praze, Olomouci nebo Ostravě,“ dodal Bek.

Zodpovědnost za lékařskou péči přitom musí nést samotná univerzitní nemocnice, za kvalitu akademické činnosti v plném rozsahu univerzita. Ta by byla také výhradním nositelem akreditace studijních programů. „Právě těsné propojení lékařské péče s výzkumem umožňuje, že jsou pacienti léčeni nejmodernějšími metodami,“ zdůraznil prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity Martin Bareš. 

Zákon o univerzitních nemocnicích je zatím součástí legislativního procesu a platit by nejspíš začal až od roku 2015. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...