Brněnská muzejní noc lákala i přes vstupné

Brno - Některé galerie, muzea a památky zůstaly včera v Brně otevřené i po setmění. Tradiční muzejní noc přilákala tisíce lidí. Brněnské kulturní instituce vybíraly od návštěvníků symbolické vstupné. Zájemci se tak za malý poplatek podívali třeba do brněnského planetária, špilberských kasemat nebo Mendelova muzea.

Symbolický poplatek museli zaplatit také návštěvníci hradu Špilberk – pokud chtěli nahlédnout do interiérů – venkovní program na nádvoří byl i letos zdarma. Většina návštěvníků ale byla shovívavá a symbolické vstupné přijala jako samozřejmost. 

Vstupné zavedlo například i Moravské zemské muzeum. Za 20 korun si zájemci kupovali pásku na ruku, která je oprávnila k návštěvě pěti brněnských budov muzea. „Prodali jsme jich přibližně 10 tisíc,“ uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. 

Zdarma si lidé prohlédli všechny tři paláce Moravské galerie, ty přilákaly až 30 tisíc návštěvníků. Hvězdárnu a planetárium Brno na Kraví hoře prakticky celý večer obtáčela fronta lidí. Chtěli si prohlédnout stavbu, která nedávno prodělala velkou rekonstrukci. Prohlídková trasa však měla omezenou kapacitu. Velké fronty se podobně jako v minulých letech tvořily také v Technickém muzeu, a to i přesto, že lidé tam museli platit vstupné. 

Kulturní instituce se shodují na tom, že množství lidí, kteří navštíví muzea a galerie během muzejní noci, je mnohdy až neúnosné a návštěvníci tak nemají dostatek komfortu na to, aby si expozice prohlédli. Například loni se muzejní noci v Brně zúčastnilo přes 40 tisíc lidí.

2 minuty
Reportáž Hedviky Dědkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...