Bratislava - Událostem, které v listopadu 1989 v tehdejším Československu svrhly totalitní režim komunistické strany, předcházel nárůst opozičních aktivit a jejich pronikání mimo oblast disentu. Jednou z událostí, které symbolizovaly postupný rozklad vládnoucího režimu, byl i koncert americké písničkářky Joan Baezové, která 10. června 1989 na Bratislavské lyře veřejně přivítala Václava Havla. Právě americká písničkářka a mírová aktivistka Joan Baezová byla jedním ze zahraničních hostů tradičního festivalu populární hudby Bratislavská lyra. Baezová například v roce 1976 protestovala proti uvěznění členů undergroundové skupiny Plastic People Of The Universe.
Baezová propašovala Havla do zákulisí, nosil jí kytaru
Bezpečnostní složky, které aktivity disidentů bedlivě sledovaly, byly v pohotovosti. Již odpoledne před koncertem se v bratislavském hotelu Fórum Baezová setkala s aktivisty Charty 77 a Nezávislého mírového sdružení. Vzhledem k přítomnosti Státní bezpečnosti, která sledovala Václava Havla, vzala zpěvačka aktivisty do svého autobusu, jímž jela do haly.
Havel o Koncertu Joan Baezové
Do zákulisí pak Havla propašovala jako svého technika, co jí nese kytaru. „Nechtěl jsem, aby mě StB sebrala před koncertem, tak jsem si vymyslel, že jí budu dělat bedňáka. Nosil jsem jí tu kytaru, a to mě skutečně zachránilo,“ vzpomínal později Havel.
Během písně Ivana Hoffmana se mikrofon „odmlčel“
V sále čekalo písničkářku přes 2000 lidí. Kromě anglicky a španělsky zpívaných písní ze svého repertoáru zařadila do programu polskou píseň, kterou zpívala den předtím vůdci polského opozičního odborového svazu Solidarita Lechu Walesovi na koncertě v Gdaňsku.
Vladimír Merta:
„Havel seděl mezi lidmi, nedělal žádný rozruch, a přesto celá hala věděla, kde sedí a všichni předstírali, že to neví, neboť se čekalo něco zvláštního.“
Další píseň, uvedenou slovensky, věnovala Chartě 77, Nezávislému mírovému hnutí a disidentovi Petru Cibulkovi. A jako své hosty v publiku pak pozdravila Václava Havla a jeho přátele. Sklidila bouřlivý aplaus. Překvapení pořadatelé zareagovali až poté, co Baezová na jeviště pozvala bratislavského písničkáře Ivana Hoffmana. Během jeho písně, která kritizovala tehdejší režim, mu na příkaz „shora“ vypnuli mikrofon. Hoffman přesto píseň dospíval až do konce a na protest proti tomuto zásahu věnovala Baezová další písničku právě jemu.
Na závěr koncertu pak pozvala na scénu písničkáře Vladimíra Mertu, který vystupoval v první části programu. Po několika taktech společné písně však zvukoví technici opět vypnuli mikrofony a koncert ukončili. Příslušníci Státní bezpečnosti, označení jako pořadatelé, navíc poté znemožnili aktivistům vstup do zákulisí, kde se měla konat tisková konference. Ta byla zrušena.
Vladimír Merta:
„Poté, co z publika přišel na podium Ivan Hoffman, zvedl se ze svého křela i tehdejší ředitel Pragokoncertu a šel dozadu za zvukařem, kterému nařídil vypnout zvuk“. Nicméně zvukař jej neposlechl, a tak musel zasáhnout sám ředitel.
Oficiální média o vystoupení Baezové mlčela, ale informace o něm se stejně mezi lidmi šířila a byla jen dalším důkazem postupného rozkladu normalizačního režimu, který se zhroutil v listopadu 1989. Když přijela v červnu 1990 Baezová do Československa znovu, ke svému gestu z Bratislavské lyry řekla: „Součástí mého poslání je být tam, kde se za něco bojuje. Jsem ráda, že jsem byla zde v Československu, když se tu za něco bojovalo.“
Václav Havel, jeden z hlavních představitelů Charty 77 a celého opozičního hnutí, byl zatčen v lednu 1989 na začátku Palachova týdne, kdy si veřejnost připomínala 20. výročí protestního sebeupálení studenta Jana Palacha. Komunistická policie vzpomínkové akce, které přerostly v protirežimní demonstrace, rozehnala. Havlovo zatčení a následné odsouzení vyvolalo vlnu protestů a na jeho obranu vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent. Havel byl nakonec v květnu propuštěn.
