Bouře Petra Pastrňáka

Petr Pastrňák patří k dalším z umělců původem z Ostravy, kteří se dostali na špičku české výtvarné scény. Vystavuje v ostravské galerii Beseda až do začátku ledna obrazy z cyklu Hořící lesy a Bouře. Než se dostal na pražskou výtvarnou akademii do ateliéru Milana Knížáka, živil se například jako čalouník. Zároveň se účastnil ostravského výtvarného života jako člen umělecké skupiny Přirození, ve které byl Jiří Surůvka, Daniel Balabán, Pavel a Helena Šmídovi a další.

Na vernisáž Pastrňák nepřijel. Po galeristovi Petru Pivodovi jen vzkázal pozdrav. Teď už se totiž moc nezdržuje ani v Praze. Část roku tráví pravidelně v Indii. Pak na chvíli přijede a maluje.

„Když jsme tuto výstavu plánovali, bylo už jasné, že vernisáž bude bez něho. Na podzim odjíždí do Indie a vrací se až na jaře příštího roku. Takže jsme výstavu připravovali s teoretikem Martinem Dostálem z Prahy, který Petrovo dílo dobře zná, “ uvedl galerista Pivoda. S umělcem si jen telefonovali a psali e-maily.

2 minuty
Reportáž Petry Sasínové
Zdroj: ČT24

„Tady na výstavě v galerii Beseda jsou obrazy ze dvou cyklů, které namaloval – Hořící lesy a Bouře. Má velmi rád les jako místo, kam může jít, kde může nějak existovat, meditovat,“ řekl Dostál. Zdůraznil, že Pastrňák, kterému bude příští rok padesát let, podle něho patří mezi nejzajímavější malíře střední generace.

„Za těch patnáct, šestnáct let, kdy se velmi výrazně pohybuje na české výtvarné scéně, si vybudoval poměrně vysoké renomé,“ doplnil kritik.

O tom svědčí i ceny Pastrňákových obrazů, které jsou na ostravské poměry vysoké. Největší obraz, který umístil kurátor do čela galerie, stojí sto osmdesát tisíc korun.

„Marná sláva, špičkové umění se taky musí špičkově zaplatit. Tedy jinak než to průměrné nebo slabé. A o tom to prostě je,“ uvedl Pivoda.

Pastrňák vystavuje v Besedě podruhé. Obrazy se do Ostravy přestěhovaly z renomovaných galerií, kde se jich část také prodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...