Brno – Trápení obyvatel brněnské městské části Bosonohy u D1, kteří se po deseti letech dočkali protihlukových stěn, neskončilo. Hluk je pro většinu z nich pořád stejný, ne-li větší. Nedělá jej však pravděpodobně jen dálnice, ale také auta, která přes obec projíždějí. V lednu, s novou úpravou o zpoplatnění dříve bezplatných úseků dálnice, jich totiž na obecní silnici přibylo. Přes Bosonohy si krátí cestu do přilehlých obcí přes 17 tisíc aut. A to je pro místní tragické. Už dnes mnozí říkají: nedá se tu normálně žít.
„Podle našeho odhadu samotné protihlukové stěny chrání jen asi deset procent Bosonoh, konkrétně část, která stojí u stěn nejblíže, ale v údolíčku,“ řekl starosta Anastazios Jiaxis (SZ). Pracuje přitom s daty, která si nechávají v obci měřit pravidelně jednou za týden na digitálním hlukoměru. „Měříme na třech různých místech. Také máme přístup k měřicí stanici, která hluk v Bosonohách monitoruje nepřetržitě a výsledky jsou skutečně dlouhodobě neúnosné,“ dodal starosta.
Výsledky měření potvrzují zkušenosti místních obyvatel. „V noci nemůžu spát, není před tím úniku. Mít v noci otevřené okno je nemyslitelné, v létě to bude zase hrůza,“ stěžovala si obyvatelka Bosonoh Marie Špačková. „Hodně záleží na tom, odkud fouká vítr. Pokud fouká od jihu, je to strašné,“ doplnil další z místních Jiří Střelecký.
Úřady se ale brání, podle nich stěna účel splnila. „Hluk z dálnice jsme měřili v Bosonohách nedávno a naše měření prokázala, že zeď účinek přinesla. Limity porušeny nebyly,“ uvedl vedoucí oddělení Krajské hygienické stanice v Brně Miroslav Staněk. Měření hygieniků je jedním z podkladů pro kolaudaci protihlukové stěny, která se právě připravuje.
„Jedinou možností pro naši městskou část je požádat o pomoc město, Ředitelství silnic a dálnic nebo ministerstvo dopravy,“ uvedl starosta.
Dálnice není jediným problémem
Bosonohy ale netrpí jen hlukem z dálnice. Ministerstvo dopravy na začátku roku zpoplatnilo úsek dálnice D1, který sloužil jako část městského obchvatu. Řidiči, kterým se nechce platit, používají jako objízdnou trasu silnice vedoucí centrem Bosonoh. Frekventovanou Pražskou ulicí teď projede až 17 000 aut denně. „Běžně tu naměřím kolem 70 decibelů, ale pokud jede kolem třeba nákladní auto, hluk stoupne až na 80 decibelů,“ popsal své zkušenosti s měřením Libor Dolák. Hlukový limit je stanoven na 60 decibelů, v případě Bosonoh ale hygiena udělila výjimku na 70 decibelů. Otázkou zůstává, jestli více hluku způsobuje dálnice nebo ulice Pražská. Lidem z Bosonoh je ale zdroj lhostejný, chtějí hlavně klid.
Na vybudování stěn Bosonohy čekaly deset let
V listopadu 2009 přitom ve čtvrti vládl optimismus. Po deseti letech vyjednávání se Bosonožským povedlo získat na protihlukové stěny peníze a začalo se stavět. Právě na chybějící finance místní obyvatelé po léta dopláceli. „Stálo nás to spoustu času a úsilí. Byli jsme osobně jednat na ministerstvu dopravy, psali jsme dopisy na kraj, město Brno, na hygienu i ombudsmanovi,“ popisoval tehdy situaci dnes už bývalý starosta Miroslav Sojka. Ředitelství silnic a dálnic nakonec potřebných 40 milionů našlo v přebytku z předešlého rozpočtu.
Více než kilometr stěn kolem Bosonoh a Troubska, které se stavěly souběžně, měl ochránit obyvatele jednoho z posledních míst kolem dálnice, kde hluk ještě převyšuje povolené limity. Posledním kritickým místem jsou Popůvky, kde stěny sice stojí, ale jsou nefunkční. Dálnice D1 při příjezdu do Brna by se ale měla dočkat rozšíření, pak se budou protihlukové stěny řešit nově. Podle ředitelství silnic a dálnic budou po celé trase dálnice v Brně. Kdy to ale bude, to zůstává otázkou.
