Barokní zámek ve Fulneku vstává z popela

Fulnek – Barokní zámek ve Fulneku vstává z popela. Ještě před šesti lety byla památka v katastrofálním stavu, ovšem nový majitel zámek zachránil. Dlouho se také bránil pustit dovnitř novináře. S natáčením souhlasil teprve nedávno, u příležitosti fulnecké výstavy, která mapuje historii zámku.

Barokní zámek ve Fulneku byl nejprve mohutný gotický hrad, který ve třináctém století vybudovali páni z Kravař. Dominantu Novojičínska vlastnilo mnoho významných šlechtických rodů. Za třicetileté války spravovala největší pevnost na Moravě a ve Slezsku švédská vojenská posádka. „Fulnek byl nejen obrovská rezidence s velkým dvorem. Samotní Žerotínové zde měli dvůr s desítkami šlechticů, kteří zde sloužili,“ uvádí historik Jaroslav Zezulčík.

Největší rozkvět nastal v sedmnáctém a osmnáctém století. Hrabata Bruntálští z Vrbna vybudovali ze zámku honosné sídlo. „Zámek byl upravený nádhernými parkovými úpravami. Oni zde skutečně vedli velký dvůr, na tomto zámku byla dokonce granátnická garda,“ prozrazuje Jaroslav Zezulčík.

3 minuty
Reportáž Heleny Dohnalové
Zdroj: ČT24

Fulnecký zámek je v krajině nepřehlédnutelný. Přesto je jeho dnešní podoba jen třetinou původního sídla. V roce 1801 totiž zámek vyhořel a po válce sloužil armádě jako sklad. Zdevastovanou památku začal před šesti lety opravovat nový majitel. „Dovnitř teklo, okna nebyly žádné. Devadesát procent oken chybělo, takže první, co jsem  dělal první rok, bylo, že jsem vyměňoval střechu, protože dovnitř teklo. Byl tam sníh a propadlé některé krovy,“ vzpomíná majitel zámku Teodor Reinhold.

Teodor Reinhold zatím na opravu památky žádné dotace nezískal. Podle původních plánů chtěl zámek otevřít už letos, ale jako hotel i ubytování pro seniory bude sloužit nejdříve za dva roky. „Mě to naplňuje, jinak bych to nedělal. Je to vcelku složité, protože mezi tím musím i pracovat. Je to velmi náročné,“ svěřuje se pan Reinhold.

Z fulneckého zámku je vidět i kostel sv. Josefa, kde probíhá výstava o historii památky. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové rytiny, dokumenty i portréty majitelů, například Čejků z Badenfeldu, které se podařilo zkontaktovat. Dvě poslední příslušnice rodu se na jaře přijedou do Fulneku podívat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...