Armáda převedla zadarmo budovy na město, používat cestu mu ale nedovolí

Újezd u Brna – Když si loni vedení Újezdu přebíralo vojenské objekty do svého majetku, panoval optimismus a existovaly velké plány. Město si s nepotřebnými sklady a bunkry konečně mohlo definitivně dělat, co chce. Bývalé vojenské objekty se ale proměnily v danajský dar. Později totiž vedení města zjistilo, že si musí zbudovat vlastní přístupovou cestu.

Silnice, která zatím k objektu vede, totiž stále patří armádě a nachází se příliš blízko sokolnického radaru. I když vojáci nechávají lidi projíždět, podle předpisů musí každý člověk projít kontrolou a pro armádu i zaměstnance obecního úřadu, kteří areál udržují, je to nepříjemná povinnost. Město proto dostalo podmínku, že do dvou let musí zbudovat svoji silnici. Ta je podmínkou, aby město vůbec mohlo začít areál přestavovat.

Městská komunikace povede jen deset metrů od vojenské. Starosta Újezdu doufá, že se peníze povede z velké části získat od státu. „Právě probíhají pozemkové úpravy a stát má ze zákona povinnost vybudovat společné cesty tak, aby se každý mohl dostat ke svému majetku. Proto doufáme, že se nám podaří získat většinu peněz ze státní pokladny,“ řekl starosta Újezdu Jan Hradil. Silnice by podle něj mohla být hotová do roka a půl.

Velké plány zatím brzdí chybějící silnice

Radar u Sokolnic

Páteřní radar protivzdušné obrany Sokolnice u Slavkova byl postaven v letech 2006 až 2009 za bezmála půl miliardy korun. Nahradil vysílače sovětské výroby z 50. let. Ty měly i po modernizaci dosah zhruba 350 kilometrů daleko a 20 kilometrů vysoko. Nový radary typu FADR (Fixed Air Defence Radar) má dosah až 600 kilometrů daleko a třicet kilometrů vysoko. Radar hlídá vzdušný prostor nejen nad Českou republikou, ale i  nad evropskými členy NATO.

Město převzalo bývalé armádní budovy loni v dubnu a mělo s nimi velké plány. Četné místnosti, které dříve sloužily pro řízení letového provozu a pro tamní posádku, chtělo vedení Újezdu využít jako věznici. „Ty prostory jsou velké, přemýšleli jsme, že by tam mohli žít lidé, které soud poslal do vězení za méně závažné trestné činy“, řekl loni o plánovaném využití starosta Újezdu Jan Hradil. Bývalé řídicí centrum se díky funkční klimatizaci zase zdálo vhodné pro archivaci starých dokumentů.

Do roku 2003 působilo v areálu asi sto třicet vojáků, kteří měli vedle bunkrů a řídicího střediska na starosti také sklady pro armádní techniku. V té době došlo ke snižování počtu vojáků i vojenských objektů, bylo zrušeno vojenské letiště a areál se stal nepotřebným. O bezúplatném převodu celého majetku, který zahrnuje také pozemek o rozloze patnáct tisíc metrů čtverečních, rozhodla vláda před pěti lety.

Kontroverze sokolnického radaru

Stavbu radaru NATO provázely protesty obyvatel okolních obcí. Někteří se obávali negativního vlivu radaru na své zdraví, studie ovšem tyto vlivy neprokázaly. Jiní občané argumentovali tím, že kopule radaru ruší krajinný ráz  nebo že tato technika na slavkovské bojiště z pietních důvodů nepatří. Loni na podzim musela armáda provoz radaru dočasně pozastavit, protože rušil digitální televizní signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...