Anděl smrti neexperimentoval jen v Osvětimi, stopy zanechal i v Čechách

Josef Mengele – osvětimský anděl smrti – s největší pravděpodobností praktikoval své ďábelské experimenty také na území dnešní České republiky. Jedním z míst, kde Mengele nejspíš rozhodoval o životě a smrti, byly i dva pobočné koncentrační tábory nedaleko Chrastavy (Kratzau) – dřevěné baráky a v nich kolem 150 vězeňkyň z Francie, z Holandska, některé také z Maďarska a Polska. Skutečně tam ale byl? Někteří tvrdí, že dokonce třikrát: v říjnu roku 1944, pak v lednu a nakonec v březnu roku 1945. Po stopách Mengeleho se vydal i Stanislav Mottl v pořadu ČT Stopy, fakta, tajemství.

Koncentrační tábor nedaleko severočeské Chrastavy ale nebyl jediným místem na českém území, kde za ostnatým drátem živořili lidé. Historik Lubor Lacina ze Severočeského muzea v Liberci tvrdí, že pobočných koncentračních táborů bylo hodně, a to včetně rozsáhlé sítě poboček koncentračního tábora Gross-Rosen. „Samotných poboček Gross-Rosen byly necelé dvě desítky, ale poboček všech koncentračních táborů na našem území bylo přes 40. Na Liberecku a Jablonecku se jich nacházelo pět, dva v Chrastavě, jeden na předměstí Jablonce, v Rýnovicích, jeden v Rychnově u Jablonce a jeden ve Smržovce,“ dodává Lacina. 

  • Koncentrační tábor - Gross-Rosen zdroj: ČT24
  • Koncentrační tábor - Chrastava zdroj: ČT24

Osvětim je příležitost pro vědu – mnoho ras, mnoho lidí, tvrdil Mengelův učitel 

V Chrastavě neboli Kratzau, jak už se dnes ví, byly také těhotné vězeňkyně. Právě tato skutečnost může opodstatnit pobyt Josefa Mengeleho v této oblasti. Podle německé historičky Isabel Sprengerové se do Chrastavy dostalo minimálně sedm těhotných žen. Ty nakonec podle ní byly usmrceny jedem. Těhotné ženy měly být odvezeny zpět do Gross-Rosen a byly určeny k likvidaci. K tomu, aby tyto ženy mohly být odtransportovány jinam, muselo dojít - v duchu přísných nacistických ustanovení - k selekci. A právě tohle byla doména také Josefa Mengeleho. 

Sám Mengele měl ještě před válkou velkého učitele. A kdože to byl? Šéf Ústavu pro dědičnost, biologii a rasovou čistotu při univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem profesor Otmar von Verschuer. Tento úctyhodný muž již tenkrát, mimo jiné, experimentoval s dvojčaty. Chtěl prokázat dědičnost všeho druhu. A právě tyto výzkumy uhranuly i jednoho z jeho asistentů – Josefa Mengeleho. Idea profesora Verschuera, že správným výběrem mohou být „zlepšeny či dokonce vyšlechtěny“ dědičné vlastnosti rasy, se stala i jeho ideou… 

A právě Verschuer poslal Mengeleho v květnu 1943 do Osvětimi s tím, že se tam „naskýtá pro vědu velká příležitost. Je tam mnoho ras, mnoho lidí…“ Jedním z hlavních úkolů doktora Josefa Mengeleho v Osvětimi je právě selekce. Byl to už zaběhnutý rituál. Vlaky přijely na rampu, lidé polomrtví hrůzou, vysíleni po několikadenní cestě v zaplombovaných dobytčácích, se vypotáceli ven. Pak je jako na běžícím pásu prohlíželi důstojníci SS a lékaři, včetně Josefa Mengeleho. Kdo byl poslán na levou stranu, hlavně děti, ženy a starší lidé, toho čekala plynová komora… 

Před Rudou armádou uprchl, ale ne úplně, objížděl právě pobočné tábory 

Mengele podle oficiálních materiálů v noci ze 17. na 18. ledna 1945 uprchl před postupující Rudou armádou z Osvětimi. Přestože si dnes mnoho lidí myslí, že od tohoto okamžiku byl Josef Mengele už na útěku, není to pravda. Například vězeňkyně z pracovního tábora v Mernzdorfu, který patřil pod Gross-Rosen, tvrdí, že ještě po tomto datu Mengeleho viděla. Prý objížděl pracovní tábory. Potvrzuje to i historička Kateřina Lozoviuková. Podle ní je doloženo, že Mengele byl v Gross-Rosen, byl tam i při některých selekcích a měl objíždět i ty pobočné koncentrační tábory… 

A jak dopadl jeden z velkých strůjců těchto zločinů Josef Mengele? Zatímco on žil jako štvanec, vědci a lékaři z Institutu císaře Viléma, pozdějšího Institutu Maxe Plancka, odkud Mengele přijímal úkoly, se obestřou mlčením. O jejich účasti vědců na Mengeleho ďábelských experimentech se nemluvilo. A jaké byly vlastně osudy Otmara von Verschuera? V roce 1951 byl povolán na katedru genetiky do Münsteru a v roce 1956 ho kolegové zvolili předsedou německé antropologické společnosti. O pět let později byl dokonce mezi čestnými hosty na mezinárodní konferenci o genetice člověka v Římě. Zemřel při automobilové nehodě v roce 1969. Po jeho smrti vyšla v německých novinách řada oslavných nekrologů, ovšem bez zmínky o jeho spojení s Josefem Mengelem… Ten přežil svého velkého učitele von Verschuera o deset let - 7. února 1979 si šel zaplavat do Atlantiku. Dostal srdeční záchvat, který nepřežil…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...