Aljaška se Američanům díky zlatu a ropě skutečně vyplatila

Washington - Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu km2 dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Andrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové (tehdy v zemi vládl car Alexandr II.) by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk. Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům, na nabídku ale nakonec kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Oba státy se dohodly a území bylo předáno v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a za působení prezidenta USA Eisenhowera se 3. ledna 1959 stala 49. státem USA.

Výhoda nákupu se ukázala již za 20 let v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Otevřel se přístup k obrovskému přírodnímu bohatství - nerostné bohatství, možnosti rybolovu, rozsáhlé lesy, kožešiny. Velká naleziště zlata byla převážně okolo řek Yukon a Klondike. Na sever začaly během zlaté horečky přicházet desítky tisíc kopáčů v naději, že narazí na bohaté naleziště. Populace na Aljašce se za 10 let téměř zdvojnásobila. Významným pro obchod se stal lov lososů a velryb. S objevy nalezišť ropy se rozvíjel průmysl. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.

A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968. Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 tisíc milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.

Aljašku objevil dánský mořeplavec Bering

Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi 800. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.

Prvními obyvateli Aljašky byli zřejmě lidé z doby ledové. Ti se stěhovali ze Sibiře směrem na východ a na Aljašku vstoupili přes pevninský most, který v prehistorických dobách spojoval Asii a Severní Ameriku (asi před 30 - 40 000 lety). Poté byl v době meziledové zalit mořem a oba kontinenty byly odděleny dnešním Beringovým průlivem.

Počátek novodobých dějin Aljašky je možno zaznamenat v 17. století, tehdy byli prvními zájemci o tato území sibiřští kozáci, lovci a obchodníci, kteří přišli na Aljašku právě přes Beringův průliv. Rusové postupně obsadili Aleutské ostrovy a území Aljašky a rozvinuli obchod s kožešinami. Působili zde také Španělé, Britové, Francouzi a Američané.

Aljaška - základní údaje

Na Aljašce dnes žije přibližně 630 tisíc obyvatel. Většina z nich žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou tam Eskymáci, Aleuťané a Indiáni. Hlavním městem je Juneau s asi 31 tisíci obyvateli. S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.

  • Ropná plošina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/1/54.jpg
  • Aljaška - hlavní město Juneau zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/601/60035.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...