Brno – Brnem dnes večer projelo bezmála 1 100 cyklistů, kteří tak podpořili podzimní cyklojízdu nazvanou Nakoleon a 1000 jeho věrných. Účastníci chtěli politiky vyzvat, aby víc podporovali rozvoj cyklistické infrastruktury. Na klidný průběh zhruba hodinové vyjížďky dohlížela i policie.
Recesistický happening s vážným podtextem – to je Nakoleon. Podzimní cyklojízda Brnem se nenesla ve vážném duchu, zároveň ale upozornils na nedůstojné a nebezpečné podmínky, s nimiž se v Brně cyklisté setkávají. „Cyklodoprava v Brně je dlouhodobě zoufale podfinancovaná. Dotace na osobu a den vycházejí na 28 korun na MHD, 52 korun na osobní automobilovou dopravu a jedna koruna na cyklodopravu,“ tvrdil organizátor Michal Šindelář.
Rádi by se sdružením přesvědčili radní, aby do infrastruktury investovali alespoň 30 milionů korun ročně. Letos je to pět milionů a o stejné částce uvažuje magistrát i v příštích letech.
„Počet lidí, kteří v Brně pravidelně využívají kolo jako městský dopravní prostředek, se zvýšil za posledních deset let o 60 procent. Myslíme si, že Brno se může stát městem přátelským k jízdním kolům,“ řekl Martin Špaček z občanského sdružení Brno na kole. Cyklisté zároveň chtějí dodat odvahu těm, kteří se zatím neodhodlali vyměnit aspoň občas auto nebo městskou hromadnou dopravu za kolo.
Koordinátor projektu Michal Šindelář
„Neplánujeme blokovat dopravu nebo kritizovat magistrát. Naopak, akcí kromě jiného vyjadřujeme podporu všem brněnským úředníkům a politikům, kteří se o rozvoj cykloinfrastruktury zasazují už dnes.“
Organizátory vysoká účast potěšila. Podařilo se jim uspořádat historicky největší mimopražskou cyklojízdu v České republice. V jejím čele jel Nakoleon na červené skládačce.
Za neziskovým projektem Nakoleon a tisíc jeho věrných stojí občanské sdružení Brno na kole. Projekt podpořil například ombudsman Pavel Varvařovský nebo architekt Osamu Okamura.
Kdo je Nakoleon?
"NAKOLEON je málo známý mladší brácha Napoleona. V 19. století byl velkým milovníkem a propagátorem čerstvě vynaleznutého bicyklu a myšlenku jízdy na kole šířil po celé Evropě. Na doporučení svého bratra se vydal do Brna, kam také na svém velocipédu dorazil. Štatl jej okouzlil svými krásnými prostornými ulicemi, jak stvořenými pro jízdu na kole! Ze snění se však rychle probral, když předním kolem vjel do koleje nově vybudované šalinové trati a hodil tlamu jako silniční cyklista na přejezdu vlečky v Adamově. Ke své smůle spadl rovnou do pěkně hlubokého výkopu a brněnské podzemí jej okamžitě pozřelo.
Až v roce 2013 se opět vynořil. Zpocený se vyškrábal z díry na Botanické, kde zrovna opravovali teplovod. A prý že chce hned zpátky svoje kolo, že jede pryč. Ale pak se rozhlédl kolem a uzřel, jak se svět změnil, žádná kola budoucnost lidstva, ale automobily! S tím se ale nehodlá smířit, chce zpět svou vizi světa jezdícího na kole. A proto shromažďuje 1000 věrných, kteří se s ním vydají na velkolepou jízdu. Jízdu, kterou NAKOLEON začal už před více jak 150 lety."
zdroj: Nakoleon.cz
Nejpřátelštější městem pro cyklisty je na jižní Moravě Břeclav
Zhruba půl milionu lidí každý rok sedne na jižní Moravě na kolo. Třeba v Břeclavi je to hlavní dopravní prostředek. Pravidelně na něm jezdí děti i dospělí. „Do školy jezdím někdy, když mi to maminka dovolí. Když jedu na kole, tak jsem ve škole rychleji, takže můžu déle spát,“ řekla žačka Barbora Kytková.
Břeclav do ulic instalovala speciální stojany na kola a vyčlenila pro cyklisty zvláštní pruhy. Vstřícný přístup radnice si chválí i břeclavská policie. „Jsme rádi, protože nám díky novým cyklopruhům a cyklostezkám ubylo vážných a tragických dopravních nehod,“ potvrdila mluvčí policie Kamila Haraštová.
Nové trasy a zázemí pro cyklisty rostou jako houby po dešti i v Hodoníně. „Pro podporu cyklistiky v Hodoníně jsme zakoupili tisíc bezpečnostních stojanů, které jsme umístili na různých místech. Tři stovky stojanů jsou u koupaliště, další u školy, u budovy soudu nebo v pěší zóně. Máme s tím výborné zkušenosti, protože doposud jsme nezaznamenali případ, kdy by bylo kolo odcizeno,“ potvrdila mluvčí města Barbora Lahová.
Město je protkané zhruba šesti kilometry tras a stezek. Podle místních jsou ale někdy umístěny nelogicky a na cyklisty i chodce na nich číhá nebezpečí. „Když vylezu z domu z branky, tak jsem rovnou na cyklostezce a často ještě dostanu vynadáno, že tam nemám co dělat. Tak se vždycky ptám, co mám dělat, jestli to mám přeskočit. Málem mě tady jeden pán dokonce zbil,“ popsal útrapy s jednou z cyklostezek obyvatel Hodonína Bohumil Sendek.
