Ševčenkův politický faul

Andrij Ševčenko, držitel Zlatého míče 2004 a jeden z nejznámějších Ukrajinců dneška vůbec, se s heslem „Ve zdravém těle, zdravý duch“ vrhl do politiky. Na tom, že po ukončení kariéry se místo Dynamu Kyjev upsal politické straně, není nic zase až tak zvláštního. Jen je ale trochu zvláštní jaké.

"Hrál jsem v největších fotbalových klubech, vyhrával jsem poháry a medaile, Zlatý míč… a byl jsem hrdý na to, že jsem Ukrajinec… Jakékoli vítězství zajistí jedině dobrý tým. Na stadionech jsem nejčastěji slyšel 'Vpřed Ukrajino!' A sám osud mi tak ukázal, kterou politickou stranu si mám vybrat. Věřím v Natalii, věřím v sebe, věřím v náš tým. Ukrajino, vpřed!" (vzhůru)

Takovými slovy Andrij Ševčenko objasnil (neobjasnil), proč si vybral zrovna politickou sílu Natalije Korolevské „Vzhůru, Ukrajino!“, stranu, která ještě před zhruba půl rokem mohla počítat s podporou maximálně 1,5 % voličů. Ševčenko vždy podporoval sociálnědemokratické ideje. V devadesátých letech jeho tehdejší klub Dynamo Kyjev, a on s ním, podporoval Sociálně demokratickou stranu (SDPU) vedenou Hrehoryjem Surkisem (předseda ukrajinské fotbalové federace, jeho bratr je ředitelem Dynama Kyjev). A v roce 2004, před oranžovou revolucí, podpořil Ševčenko Viktora Janukovyče. Teď znovu podporuje sociálnědemokratickou stranu, „Vzhůru, Ukrajino!“ je totiž její moderní verzí. Zároveň ale Ševčenko, ač třeba nevědomky, podporuje znovu i Viktora Janukovyče. Zdá se, že strana Korolevské je jen dobře promyšlená technologie. Důvodů, proč si to myslet, je několik.

Korolevská byla nedávno „odejita“ z Bloku Julie Tymošenkové, prý pro spolupráci s vládou Viktora Janukovyče. Následně se dostala do vedení Sociálně demokratické strany Ukrajiny a nakonec vytvořila vlastní novou stranu, také postavenou na sociálnědemokratických idejích, a pojmenovala ji „Vzhůru, Ukrajino!“. Nedlouho poté dokázala strana, která se mohla ještě v březnu spolehnout na podporu jen něco okolo 1 % voličů, okouzlit Andrije Ševčenka natolik, že se za ni rozhodl kandidovat do parlamentu. Na kandidátce je číslem dvě. Otázkou je, proč se slavný a všemi oblíbený fotbalista rozhodl zahájit politickou kariéru v tak nejistém podniku? Ale pojďme dále.

S ohlášením Ševčenkovy nominace se hned poté objevily zprávy, že Andrij kandidovat nemůže. Bohužel pro něj mluví zákon Ukrajiny jasně. Ten, kdo v posledních pěti letech nežil na území Ukrajiny, nedisponuje pasivním volebním právem, a tedy nemůže být volen. Alespoň do doby „předševčenkovské“ Ústřední volební komise vytrvale odmítala žádosti ukrajinské diaspory (velmi početné) mít v parlamentu vlastního zvoleného zástupce. Přes pravidlo pěti let, zdálo se, nejede vlak. Jenže co se zpočátku zdálo jako nepřekonatelná překážka, se nakonec ukázalo jako překážka nepřekonatelná jen pro některé (nebo ty ostatní). Místopředseda Ústřední volební komise Ukrajiny Маhеrа prohlásil, že bohužel v současném zákoně neexistuje mechanismus, jak dokázat, že Ševčenko na Ukrajině nežil…Každé malé dítě ví, že Ševčenko v posledních pěti letech hrál za AC Milán, za Chelsea a až potom za Dynamo Kyjev a byť se dříve na Ukrajině někdy ukázal, trvale na jejím území nežil, protože pracoval v zahraničí, stejně jako statisíce jiných, v cizině pracujících Ukrajinců. Ti si ale o nějakém pasivním volebním právu mohou nechat leda jen zdát.

Dále. Strana Korolevské nemá evidentně nejmenší problém s politickou reklamou, protože Natalie Korolevská je úplně všude. Na ukrajinských televizních kanálech se vyskytuje častěji než reklama na hygienické potřeby, její klip „Mám sen vidět Ukrajinu bohatou a spravedlivou“ se vysílal během ME ve fotbale v jednom z nejlepších vysílacích časů – těsně před zápasy. Celou Ukrajinu oblepila Korolevská více než 2 500 billboardy, což je dokonce zhruba o 500 více než vládní Strana regionů. Její televizní tažení je prý také až desetkrát dražší. Logicky se pak všichni ptají, jak si strana, která ještě v březnu měla podporu tak 1 % voličů (dnes okolo 4–5 %), může dovolit hodinový přímý přenos svého sjezdu z kukuřičného pole na státní televizi. Pokud bude Korolevská pokračovat takovým tempem, může její rozpočet na kampaň dosáhnout až 150 milionů dolarů. To jsem si nevymyslela, to říkají odborníci na reklamu. Korolevská sice tvrdí, že strana se samofinancuje díky kandidátům, ale ti, i kdyby nakrásně chtěli, nemají šanci takový rozpočet utáhnout. Podle některých analytiků proto musí mít Korolevská nějakou dohodu s vládou.

Báťkivština, strana Julie Tymošenkové, si stěžuje, že Korolevská kopíruje Tymošenkovou a že se chce postavit na její místo. To ale nevypadá nadějně, Korolevská sice vypadá dobře a také si oblíbila dramatická gesta, k nahrazení Tymošenkové jí to ale zřejmě bude stačit jen těžko. Hlavní stížnost opozice nicméně směřuje na funkci strany „Vzhůru, Ukrajino!“ Podle opozice jde o projekt, který jí má odebrat hlasy a podle politologů má přilákat dezorientované voliče. A takový cíl už vypadá splnitelněji. Vzhůru, Ukrajino! má pravděpodobně hrát roli takzvané třetí síly a rozbít obraz černo-bílé politické kampaně, kde by figurovala jen opozice a vláda.

Proč se Andrij Ševčenko rozhodl na něčem takovém podílet, je velkou otázkou. Dříve se spekulovalo, že se připojí k jinému velkému sportovci Vitaliji Kličkovi, který se na ukrajinské politické scéně vyprofiloval jako odpůrce současného režimu, ale zároveň se nenechal vtáhnout do řad sjednocené opozice a vystupuje zcela samostatně. A průzkumy mu dávají nadějné vyhlídky. Ševčenko ale do UDARu (strana Vitalije Klička) nevstoupil prý proto, že dva velcí sportovci v jedné straně by prý byli příliš. Jasný argument. Jestliže ho akceptujeme jako seriozní odpověď, otázka, proč si vybral „Vzhůru, Ukrajino!“, pořád visí ve vzduchu. Jednou z možností je, že Ševčenko na Ukrajině opravdu dlouho nebyl a ukrajinské reálie jdou mimo něj. Strana regionů na volbách dlouhodobě usilovně pracuje, mění volební zákony, rýsuje si nově volební obvody, cenzuruje média… Pokud tohle Ševčenko ještě nezaznamenal, tak v takovém případě velké politické schopnosti neprokázal, nechal se využít a dělá stafáž. Naivita se v ukrajinské politice nenosí a trestá. Nebo naopak. Ševčenko ví, co dělá. A o to hůř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...