Praha - Pražskou Letnou čeká v příštích letech velká změna. Vedle vyústění městského okruhu tunelem Blanka, zamýšlené Národní knihovny nebo velkého akvária pod bývalým pomníkem J. V. Stalina, má totiž na místě současného stadionu AC Sparty Praha vzniknout Národní fotbalový stadion.
Národní fotbalový stadion bude, jen se neví kdy
Ten se plánuje už od roku 1996, kdy česká fotbalová reprezentace vybojovala na evropském fotbalovém šampionátu v Anglii stříbrnou medaili. První plány hovořily o strahovském stadionu, s čímž ovšem nesouhlasily jak památkáři, tak i odborná veřejnost. Nakonec se uvnitř rozlohou největšího sportovního stadionu světa postavilo výcvikové středisko pro sparťanskou mládež.
Další verzí byla přestavba stadionu Evžena Rošického, tedy objekt sídlící také na Strahově. Před tím, než jej jako své útočiště využil fotbalový celek SK Slavia Praha, na něm sportovali převážně atleti. A právě oni byli nejvíce proti tomuto návrhu. Kromě toho se mínusem stala i složitá doprava. Architekti poté uvažovali o výstavbě na Stodůlkách. Jejich záměr jim ovšem zhatil nesoulad s územním plánem hlavního města.
Posledním, a zdá se, že i reálným plánem, je přestavba současné AXA Areny, tedy stadionu AC Sparty Praha. Jeho kapacita je necelých 21 tisíc diváků. Plán architekta Luďka Štefka hovoří o navýšení kapacity stadionu pro 40 tisíc lidí. Kvůli tomu se ale bude muset celý objekt otočit o 90 stupňů, zabrat i přilehlý tréninkový areál a navíc zapustit do země. To by v praxi znamenalo, že by tribuny nemusely být navyšovány, což by bylo jinak neschůdné s další letenskou zástavbou. Navíc není potřeba měnit územní plán, pokud se budou architekti pohybovat v daném pozemkovém rozsahu.
Působiště Sparty se měnit nebude. Klub tak bude hrát i na plánovaném národním stadionu. Ostatně je to podmínka místopředsedy Českomoravského fotbalového klubu Vlastimila Košťála. Ten byl shodou okolností řadu let sparťanským prezidentem. Podle Košťála dokáže zajistit zisk právě jen letenský klub, který se bude současně podílet na provozních nákladech.
Výstavba stadionu má ovšem i řadu odpůrců. Mezi ně patří například pražská organizace Strany zelených. Podle ní by měla Letná zůstat v první řadě hlavně odpočinkovou zónou, jak tomu bylo doposud. Jejich vizi jim ovšem dost nabourává i výstavba městského okruhu, respektive jeho vyústění na povrch tunelem Blanka těsně u národního stadionu. Podle ředitele rozvoje hlavního města Prahy Bořka Votavy je pro magistrát prioritou číslo jedna právě okruh. Důležité přitom je, jak bude fungovat v návaznosti na stadion, zamýšlené pětipatrové podzimní garáže a plánované přemostění silnice pro pěší.
Podle Košťála je nezbytné národní stadion postavit, i když se právě označení „národní“ brání. Nejde totiž o stavbu typu „národ sobě“ jako třeba u Národního divadla, a to z důvodu financování soukromým sektorem. Obří stavba spolkne podle odhadů 3 miliardy korun. Připraven je už i byznys plán, který potvrdil, že financování privátního charakteru je lepší. Důvodem je i návratnost vložených peněz. Z úvěru by se totiž stavba zaplatila asi za dvacet let. Košťál tvrdí, že právě při zápasech české reprezentace kapacita Sparty nedostačuje a stadion by se měl navíc podle jeho slov přiblížit kvalitám jiných evropských fotbalových svatostánků.
Příprava projektu je ve fázi diskuzí na nejvyšší úrovni s primátorem Prahy Pavlem Bémem. Magistrát by navíc stadion rád využil i pro případné olympijské hry v roce 2016. I když jeho výstavbu zatím oficiálně nepodporuje, vypadá to, že mu je velmi nakloněn. Přáním všech zúčastněných je začít stavět koncem příštího roku, a to i kvůli zmíněnému městskému okruhu, na němž se mají práce právě v tu dobu rozběhnout.