Majetek Jiřího Čunka je centrem pozornosti již od konce minulého roku

Praha - Majetek vicepremiéra Čunka poutá pozornost médií již od jeho zvolení senátorem v říjnu 2006. Poslední otázky, na něž bude chtít veřejnost znát odpovědi, spadají do 90. let, kdy Čunek vydělával necelých 20.000 korun měsíčně a jeho manželka byla na mateřské dovolené. Čunkova šestičlenná rodina tehdy kvůli podprůměrným příjmům pobírala od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení. Čunek zpočátku popíral, že by kromě přídavků na děti a příspěvku za narození dítěte bral nějaké sociální dávky. ČT však v pořadu Reportéři ČT přinesla důkazy nejen o tom, že Čunek pobíral od státu sociální dávky, ale i o tom, že v té době si zároveň do bank uložil celkem 3,5 milionu korun.

Jiří Čunek v souvislosti s nově zjištěnými informacemi dnes oznámil, že ve středu po zasedání vlády odstoupí ze svých vládních funkcí. Nicméně novinářům dnes znovu řekl, že na svém chování nevidí nic špatného. Přesto kvůli této kauze ztratil i podporu vlivné části své mateřské strany a nakonec rezignoval. Rozhodl se tak mimo jiné i proto, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká hodlá znovu otevřít případ jeho údajné korupce. Čunkův případ ohledně přijetí úplatku odložil státní zástupce Arif Salichov. Pro Čunka to může znamenat, že by byl opět vystaven hrozbě trestního stíhání.

Spekulace o možném znovuotevření Čunkova případu vyvolaly neoficiální zprávy o tom, že žalobce Zdeněk Dostál z Nejvyššího státního zastupitelství, který měl rozhodnutí ve vicepremiérově kauze přezkoumávat, dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání bylo nezákonné.

O osobu Jiřího Čunka, který byl v říjnu 2006 zvolen senátorem za obvod Vsetín a začátkem prosince 2006 se stal předsedou KDU-ČSL, se začala policie zajímat již v listopadu 2006. Důvodem bylo podezření z korupce. Za trestním oznámením na šéfa lidovců stál bývalý ministr spravedlnosti Jiří Novák, bývalý člen ODS, který je od roku 1999 třetím partnerem v Advokátní kanceláři Brož & Sokol & Novák. Ten poskytoval právní pomoc bývalé Čunkově sekretářce Marcele Urbanové, která Čunka obviňuje, že ji sexuálně obtěžoval. Přestože se kolem Jiřího Čunka objevovala řada nejasností, stal se v lednu 2007 prvním místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj.

Policie dospěla k podezření, že si Čunek 11. února 2002 dojednal úplatek se zástupcem realitní firmy H&B Real. Důkazem má být i skutečnost, že si 14. února 2002 uložil na svůj účet 497.000 korun. Realitní firma přitom krátce předtím vybrala ze svého účtu sumu o 2000 korun vyšší. Podle Urbanové dostal Čunek peníze za prodej 51 procent podílu města ve firmě Vsetínské byty společnosti H&B Real. Senát vyhověl žádosti policie a začátkem února vydal Čunka k trestnímu stíhání.

V prvních dnech nedokázal původ uložených peněz věrohodně vysvětlit a v jeho odpovědích se objevovaly rozpory. Čunek nejprve tvrdil, že jde o úspory, které našetřil s manželkou a které pocházejí z doby, kdy ještě nebyl starostou. Poté přišel z verzí, že peníze mu byly vyplaceny po krachu Universal banky, ve které si ještě před vstupem do politiky uložil uspořený jeden milion korun. Na konci ledna v této souvislosti v České televizi zveřejnil doklady, které měly prokázat původ peněz uložených v roce 2002 na jeho účet. „Díky pojištění vkladu jsme získávali peníze zpět. Přes Českou spořitelnu jsme dostali vyplacených prvních 400 tisíc korun. Pak se vyplácel postupně zbytek,“ uvedl Čunek v ČT.

Zlom v kauze nastal 8. června, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odebralo Čunkovu kauzu přerovskému žalobci Radimu Obstovi a spis přidělilo do Jihlavy. Důvodem pro změnu žalobce byla podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké procesní chyba. Jihlavský státní zástupce Arif Salichov v srpnu stíhání vicepremiéra kvůli řadě procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostem ve výpovědích klíčové svědkyně Marcely Urbanové zastavil. Skončilo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, který úplatek Čunkovi údajně dal.

Vicepremiéra Čunka zastupuje jeden z nejvlivnějších právníků v zemi, Eduard Bruna. V jeho kanceláři pracuje například i bývalý premiér Stanislav Gross. Martině Hurtové ze vsetínské firmy H&B Real, která měla Čunkovi úplatek údajně předat, poskytuje právní služby rovněž velmi známý advokát Stanislav Devátý, bývalý šéf BIS. Dalšího aktéra Čunkovy kauzy, zlínského podnikatele Romana Vaškůje, který se snažil ovlivnit klíčovou svědkyni případu Marcelu Urbanovou a odradit ji od svědectví proti Čunkovi, zastupuje advokátní kancelář expremiéra Mariána Čalfy.

Čunek upoutal veřejné mínění i svými názory na romskou problematiku. Ještě v době, kdy byl vsetínským starostou, nechal v říjnu 2006 vystěhovat ze zdevastovaného domu v centru města desítky převážně romských obyvatel, s nimiž byly problémy při placení nájemného. Část získala ubytování v domech z obytných kontejnerů na okraji Vsetína, některé romské rodiny skončily v domech za hranicemi Zlínského kraje.