Představitelé disentu ustavili Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

Praha - Sedmnáct představitelů tehdejšího disentu se právě 24. dubna 1978 rozhodlo ustavit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných známý pod zkratkou VONS. Úkolem nezávislé instituce bylo v duchu Charty 77 sledovat případy osob, které byly v tehdejším komunistickém Československu trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení, nebo které se staly oběťmi policejní či justiční svévole.

Na přípravě vzniku VONS se podíleli opoziční aktivisté Petr Uhl, Otka Bednářová, Václav Benda a další. Výbor o svých zjištěních vydával takzvaná Sdělení, která zasílal státním orgánům a rovněž do svobodného světa, kde je zveřejňovala média. Postiženým lidem a jejich rodinám poskytoval také morální, právní a materiální pomoc. V roce 1979 se VONS stal členem Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) se sídlem v Paříži.

Členové VONS museli sami čelit perzekuci komunistických úřadů. V roce 1979 bylo šest jeho členů (Petr Uhl, Václav Benda, Václav Havel, Jiří Dienstbier, Otka Bednářová a Dana Němcová) odsouzeno za své aktivity ve výboru k trestům od dvou do pěti let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...