Edvard Beneš podepsal abdikační listinu

Praha - Rezignace Edvarda Beneše, druhého československého prezidenta, dne 2. června 1948 byla jen vyústěním předcházejícího politického vývoje v zemi. Pro Československo však tento akt znamenal nastolení totalitního režimu, který poté ovládl republiku na celých 41 let. Edvard Beneš se stal prezidentem v roce 1935. V letech 1938 až 1945 žil v exilu a od roku 1940 do roku 1945 zastával v exilu funkci prezidenta. Československým prezidentem byl opětovně zvolen po válce v prezidentských volbách 19. června 1946.

Během února 1948 nastala v Československu politická krize, která vyústila demisí ministrů demokratických stran. Prezident Beneš tuto demisi 25. února 1948 přijal a sestavením nové vlády pověřil komunisty v čele s Klementem Gottwaldem. Poté spíše demonstrativně opustil Pražský hrad a uchýlil se do ústraní. Na post prezidenta však rezignovat nechtěl. V květnu 1948 pak Beneš odmítl podepsat novou československou ústavu, Ústavu 9. května, a o měsíc později podepsal abdikační listinu.

Nástupcem Edvarda Beneše se 14. června 1948 stal Klement Gottwald.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...