Pavarottiho magický tenor přeměňoval operní árie v populární hity

Modena (Itálie) - Ve svém domě v rodné Modeně skonal 6. září 2007 famózní italský tenorista Luciano Pavarotti. V jednasedmdesáti letech podlehl rakovině slinivky. Jeho světová popularita nepramenila pouze z jeho výjimečného hlasu, který mu vysloužil přezdívku „král vysokého cé“. Měl také velkou zásluhu na tom, že se svět klasické hudby otevřel a přiblížil širokému publiku. Dokázal to nejen svými vystoupeními ve sportovních halách, ale také přímým účinkováním s celebritami z řad populární a rockové hudby.

Tato jeho otevřenost však vyvolala kritiku konzervativních posluchačů vážné hudby, kteří odsoudili jako příliš komerční i projekt „tří tenorů“, v jehož rámci Pavarotti zpíval společně se svými slavnými kolegy Plácidem Domingem a Josém Carerrasem. V Praze vystoupil dvakrát - v prosinci 1996 a v dubnu 2005 - a pokaždé zaznamenal obrovský úspěch. Ještě v dubnu 2005 zazářil během rozlučkového turné v Praze, kde vyprodal ve vysočanské aréně 10 tisíc míst k sezení.

Přiblížit exkluzivní svět klasické hudby širokému publiku dokázal „operní Elvis“ nejen svými vystoupeními ve sportovních halách, ale také přímým účinkováním s velikány současné rockové hudby a popmusic, mimo jiné v rámci svých charitativních koncertů Pavarotti a přátelé, které pravidelně pořádal v rodné Modeně. S poukazem na to, že hudba je jen jedna, se odmítl vyvyšovat nad moderní styly a žánry.

Pavarotti, který byl od konce 60. let srovnáván se slavnými tenory minulosti Enrikem Carusem či Mariem Lanzou, v mládí naslouchal zpěvu Beniamina Gigliho a k jeho idolům patřil Giuseppe Di Stefano. Právě jako náhradník za Di Stefana ve své oblíbené Bohémě se v roce 1963 poprvé výrazněji prosadil mimo Itálii - v londýnské Covent Garden ocenili diváci salvu jeho vybroušených vysokých C frenetickým potleskem.

O rok později podepsal smlouvu s firmou Decca a absolvoval úspěšné turné po Austrálii se světoznámou sopranistkou Joan Sutherlandovou. V roce 1965 debutoval v milánské La Scale. Rok 1968 měl být triumfálním vstupem na scénu Metropolitní opery, kvůli onemocnění jej ale museli uprostřed představení vystřídat. Na pozvání do „Met“ čekal celých pět let, reputaci si ale napravil dokonale: za roli Tonia v Donizettiho opeře Marie, dcera pluku ho newyorská kritika prohlásila „králem vysokého C“.

Svůj věhlas šířil i četnými koncertními turné. V roce 1975 cestoval například po Japonsku, o jedenáct let později triumfoval v Číně a v roce 1990 v bývalém SSSR. Nezapomenutelným zůstal i jeho přednes Schubertovy písně Ave Maria na podzim 1979 v Chicagu na mši, kterou osobně celebroval papež Jan Pavel II.

S přibývajícím věkem, velkou nadváhou a cukrovkou se ani „božskému Lucianovi“ nevyhnuly hlasové výpadky či odvolání vystoupení na poslední chvíli. Byl také stíhán pro daňové úniky. V listopadu 1992 byl například v La Scale vypískán při premiéře Verdiho Dona Carlose, na přelomu let 1997 a 1998 musel kvůli zdravotním problémům třikrát neplánovaně opustit jeviště. V červenci 2007 mu lékaři odstranili nádor na slinivce. Této nemoci nakonec podlehl. Luciano Pavarotti se narodil 12. října 1935 v italské Modeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...