Mírová dohoda z Osla byla výraznou nadějí na mír ve Svaté zemi

Jeruzalém - Izraelsko-palestinský konflikt trvá již od roku 1948. Zatímco v polovině 90. let se zdálo, že se rýsují kontury možného mírového řešení, v posledních letech se situace více než zkomplikovala. Mírový proces skončil po neúspěšném summitu v Camp Davidu v červenci 2000, po kterém vypukla druhá palestinská intifáda. Výsledky zatím nepřinesla ani loňská listopadová konference v americkém Annapolisu, navíc palestinské radikální hnutí Hamas od června 2007 ovládá pásmo Gazy a na pořadu dne jsou občasné střety s hnutím Fatah prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse.

Výraznou nadějí na nastolení míru v oblasti byla mírová dohoda z Osla, která byla mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) podepsána ve Washingtonu právě 13. září 1993. Deklarace o zásadách palestinské autonomie v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu představovala první vzájemnou dohodu obou stran. Izrael v ní uznal OOP jako legitimního reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. Smlouva tak ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci.

Dohodu podepsali mimo jiné izraelský ministr zahraničí Šimon Peres a člen výkonného výboru OOP Mahmúd Abbás. Izraelský premiér Jicchak Rabin a šéf OOP Jásir Arafat si podali za asistence amerického prezidenta Billa Clintona ruce.

Tato dohoda - a následné smlouvy - stanovila podmínky palestinské autonomie na pět let (do 4. května 1999), nařídila stažení izraelských sil z částí okupovaných palestinských území, rozdělila západní břeh Jordánu a pásmo Gazy do tří oblastí a dala Palestincům poprvé v historii možnost řídit samostatně své záležitosti. Poté měl být projednán konečný status palestinských území, což se ovšem dosud nestalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...