Praha - Přestože několik desetiletí nesměl publikovat, počet výtisků jeho více než dvaceti románů překročil milion kusů. A přes 60 let stál v čele skautského oddílu, který zakázali nacisté i komunisté. Spisovatel Jaroslav Foglar se svým životem i dílem snažil probouzet v řadě generací touhu po dobrodružství. Oslavoval přátelství, odvahu, úctu k přírodě, zajímal jej zejména svět dětí, pro které vymyslel řadu soutěží a her. Foglar zemřel 23. ledna 1999.
Někomu na jeho díle vadí jistá mravoučnost, přesto se řada mladých v jeho literárních hrdinech viděla. Ve většině „foglarovek“ lze nalézt všechna důležitá témata velké literatury kromě sexu: přátelství a zrada, hledání vůdce, nebezpečí smrti i smrt samu, tajemství odhalené i unikající. Přestože se mu jeho sen o psaní knih, které by četli všichni chlapci a děvčata a podle nichž by sami něco podnikali, vyplnil, v pokročilém věku občas zalitoval, že se nikdy neoženil a nezaložil rodinu.
K nejslavnějším Foglarovým dílům patří kreslený seriál Rychlé šípy, který začal vycházet v prosinci 1938 a jejímuž kouzlu propadly generace čtenářů. Tento klub pěti chlapců je též hlavní postavou trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Příběhy slavné pětice se objevily ve filmovém i divadelním zpracování. Známé jsou ale i další knihy - například Přístav volá, Boj o první místo, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Tajemná Řásnovka či Strach nad Bobří řekou.
Rodák z pražských Nuslí narozen 6. července 1907, kterému ve čtyřech letech zemřel otec začal psát již v mládí. Jako třináctiletému mu vychází první literární pokus, báseň Měsíční noci, ve stejném roce navštěvuje poprvé skautský oddíl Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. Vůdcem slavného pražského skautského oddílu Dvojky se stal v roce 1927 a vedl jej - přes zákazy nacistického a později komunistického režimu - více než 60 let.
- Ukázka ze seriálu Záhada hlavolamu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/581/58056.jpg
- Rychlé šípy zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3219/321882.jpg
Po válce redigoval Foglar časopis Junák, brzy odsud odešel pro názorové neshody, aby založil nový časopis - Vpřed. Tento časopis ale ukončil svoji činnost již v červenci 1948, opět s nákladem přes 200.000 výtisků.
Foglar byl dlouhá léta trnem v oku komunistické Státní bezpečnosti. S výjimkou pár let po roce 1945 a období kolem Pražského jara se celé poválečné období pohyboval v jakési poloilegalitě. V 50. letech mu bylo přikázáno místo vychovatele ve středoškolském internátu, což později charakterizoval jako „deset ztracených let otročiny“. Od roku 1964 zůstal ve svobodném povolání spisovatele.
