Klaus versus Topolánek - pohár už přetekl

Praha - Vztahy prezidenta Václava Klause a premiéra Mirka Topolánka nikdy nebyly příliš vřelé. Již po Topolánkově zvolení reagoval Klaus poněkud zvláštně. Na veřejnost se tehdy dostal text jeho SMS zprávy, která nebyla pro Topolánka zrovna pochvalná. Nicméně alespoň navenek se donedávna oba snažili, aby to vypadalo, že se respektují. Razantní obrat však nastal po loňských podzimních volbách, ve kterých ODS neuspěla. Klaus se tehdy nechal slyšet, že volby byly skutečně referendem o Topolánkovi a připojil se tak k názoru opozice. Vyvrcholením sporů byl odchod Klause z ODS na prosincovém kongresu. Topolánek to nyní Klausovi vrací a obviňuje ho, že se podílel na vyslovení nedůvěry jeho vládě, a přispěl tak k jejímu pádu.

Nesoulad mezi oběma politiky má svůj počátek již v roce 2002, kdy tehdy ještě předseda ODS Václav Klaus opouštěl svoji stranickou funkci a na jeho místo kandidoval senátor Mirek Topolánek. Mezi Klausem a novým lídrem ODS to od počátku skřípalo. Již před kongresem Topolánek v tisku řekl: „S Klausem problém nemám. On má problém se mnou.“ Po kongresu deník Blesk zveřejnil fotografie displeje Klausova mobilního telefonu, na níž byla SMS s textem „…absolutně prázdný a falešný Topol“. Klaus k tomu řekl, že nehodnotil Topolánkovu osobu, ale jeho projev.

Ke své pozici ve straně se Topolánek vrátil i v rozhovoru pro časopis Respekt loni v listopadu, kdy řekl: „Celých šest let po nástupu po Václavu Klausovi bojuji tak trochu s ním a samozřejmě s částí ODS, která mě původně nechtěla za předsedu strany a vlastně mě možná stále nechce…“

Topolánek v ODS uspěl, a to i přes kritiku Klause

Navzdory tomu se Topolánek stal silným předsedou a s jeho nástupem začala vítězná éra ODS, během níž byl Klaus dvakrát zvolen prezidentem republiky. Nespokojenost Václava Klause s Topolánkovým vedením ODS se začala výrazněji projevovat právě po volbách v roce 2006. Klaus nesouhlasil s vládním konceptem koalice ODS, KDU-ČSL a zelených, který získal podporu jen díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Nelíbila se mu jména některých ministrů (například ministra zahraničí Karla Schwarzenberga) a nesouhlasil s některými kroky vlády zejména v oblasti zahraniční politiky (kupříkladu uznání nezávislosti Kosova, vstřícný postoj k Lisabonské smlouvě).

Kritizoval také posun ODS do politického středu, opuštění konzervativních pozic a „zezelenání“ strany v oblasti ekologie. Po loňských senátních a krajských volbách, v nichž ODS prohrála, se Klaus přidal k názoru opozice, že volby byly referendem o Topolánkovi. Topolánek v té době prohlásil, že „dnes usiluje fakticky část ODS a možná Václav Klaus o to, aby vláda skončila“. O prezidentově postoji svědčí i výrok krátce před hlasováním o nedůvěře vládě: „Vláda, kde sedí pánové Bursíkové a - nebudu jmenovat některé další - tak úplně pro mě nejmilejší není.“

Před kongresem ODS loni v prosinci Topolánek o prezidentovi prohlásil, že „Klaus není tak silný, jak se zdá, aby rozložil ODS“. Na kongresu poté Topolánek v souboji o předsednické křeslo porazil Klausova přívržence, pražského primátora Pavla Béma. Ještě před volbou předsedy se Václav Klaus vzdal funkce čestného předsedy, a fakticky tak přestal být členem ODS. V krátkém projevu tehdy prohlásil, že „tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl“ a že ODS se mění ve stranu „spíše lobbistických zájmů než idejí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...