Poprvé se na obrazovkách objevil major Zeman

Praha - Seriál Třicet případů majora Zemana, televizní seriál natočený v letech 1974–1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize, jehož první díl měl premiéru v Československé televizi 11. ledna 1976, má i dnes řadu příznivců. Seriál vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku Sboru národní bezpečnosti. Jeho cílem bylo propagovat a obhajovat činnost bezpečnostní aparátu socialistického Československa a očernit odpůrce komunistického režimu. Na natáčení seriálu se také podílelo Federální ministerstvo vnitra.

Podle původního předpokladu mělo být do konce dubna 1975 dokončeno 10 dílů, druhá desítka se měla začít natáčet 1. června nebo 1. července 1975. První díl měl být promítán v květnu 1975 v rámci oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Seriál měl být připraven k vysílání v září tak, aby finále vysílání proběhlo v únoru 1978. Skutečnost byla trochu odlišná, vysílání prvních 10 dílů seriálu ČST bylo zahájeno v době od 11. ledna do 12 února 1976.

Jako v jiných dílech té doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta zcela měněna. Většina dílů seriálu je sice natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů, ale jejich celkové, ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický. 

Děj se odehrává mezi léty 1945–1973. Jeho hlavního hrdinu, Jana Zemana, který se postupně vypracoval na majora a náčelníka pražské kriminálky, ztvárnil Vladimír Brabec, sekundovali mu například Radoslav Brzobohatý nebo Rudolf Jelínek. Po listopadu 1989 se seriál dlouho nevysílal, na obrazovkách se opět objevil až v roce 1999, kdy Česká televize jeho vysílání doplnila vysvětlujícími dokumenty a besedami. Přesto ale za tento počin sklidila kritiku.

Celý cyklus režíroval Jiří Sequens. Duchovními otci seriálu byli dramaturgové Jiří Procházka a mjr. Leoš Jirsák, spisovatel Jaroslav Šikl, plukovník Jan Kovář z tiskového odboru FMV a šéfredaktor ÚRABB plukovník armády Miloslav Broumský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...