Brno má sochu prezidenta Edvarda Beneše

Brno – Brno má konečně svou sochu prezidenta Edvarda Beneše. Stojí před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v ulici Veveří jako výsledek dlouholetého úsilí Československé obce legionářské. Město tak jejím pořízením vzdalo hold jedné z nejvýznamnějších osobností československé historie. Ve sbírce se podařilo shromáždit osm set tisíc korun, zbývající částku poskytlo město Brno.

Pořízení sochy přišlo na jeden milion šest set tisíc korun. Skulptura je kopií Benešovy sochy od sochaře Karla Dvořáka, která stojí před pražským Černínským palácem. Je to první umělecké dílo, které bude v Brně prezidenta Beneše připomínat, a to navzdory protestům některých Němců. Ti brněnskou radnici v mnoha dopisech vyzývali, aby sochu nevztyčovala a nepřispívala na ni. Nakonec však neuspěli.

Podnět k postavení pomníku dali již v roce 2005 členové Československé obce legionářské a také Sdružení československých zahraničních letců 1939 - 1945. „Bylo to velmi složité, ale většina starších občanů nám přispěla. Počasí se trochu pokazilo, ale dnes večer mi spadne obrovský kámen ze srdce a budu nejšťastnější na světě,“ nezastírá své dojmy předseda výboru pro vznik památníku Emil Boček.

2 minuty
Reportáž Petra Albrechta
Zdroj: ČT24

Poté vznikl Výbor pro postavení pomníku prezidentu Benešovi, který usiloval o zařazení akce do projektu Sochy pro Brno. Tento projekt nakonec po vleklých diskuzích uspěl. Při jednáních se připomínalo, že Beneš v podstatě neměl s Brnem mnoho společného, hovořilo se o tom, že nevystoupil proti komunistickému puči v roce 1848 a padly také zmínky o odsunu brněnských Němců. „Jeho role při založení tohoto státu je jedinečná, díky jemu, Masarykovi, Štefánikovi a sto čtyřiceti tisícům legionářů, kteří byli po celém světě, vděčíme tomu, že jsme tady,“ hodnotí osobnost Edvarda Beneše  místopředseda Československé obce legionářské Jindřich Sitta.

Před časem byla v rámci projektu Sochy pro Brno odhalena skulptura skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, na instalaci čeká objekt k poctě Thomase Alvy Edisona. Chloubou města by se v budoucnu měla stát i jezdecká socha moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského známého také jako Jošt Moravský. Ozdobit by měla Moravské náměstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...