Bílá Voda - Letos uplynulo 57 let od násilné internace řádových sester. Komunisté, pro které byla církev nepřijatelná, vystěhovali do českého pohraničí zhruba 2500 řeholnic. Velká část jich skončila i na Jesenicku, kde vznikla čtyři soustřeďovací centra. Například v Bílé Vodě je za 40 let nuceného pobytu pochováno na 700 sester. Jejich památku uctili lidé na tamním hřbitově.
Bílá Voda uctila památku řádových sester
28. září 1950 přijely do Bílé Vody na Jesenicku první autobusy plné řádových sester. Během dvou dnů převezli komunisté do obce v polském příhraničí téměř 140 řeholnic. Nejvíce jich patřilo ke Kongregaci Svatého Cyrila a Metoděje. Sestra Emilie vzpomíná: „Bylo to násilí. Vím z vyprávění sester, že byly přepadeny v noci, směly si nahonem poskládat jen nejnutnější věci. Slibovali jim, že tady je všechno připravené.“
Opak byl pravdou. Sestry neměly na čem spát, čím si zatopit a pomalu ani co jíst. Aby měly na obživu, pomáhaly místním lidem na polích a hospodářstvích. Za svou práci dostávaly odměnu v naturáliích. Historička Vlastivědného muzea Jesenicka Michaela Neubauerová líčí tehdejší situaci: „Později sem přijely nákladní vozy se šicími stroji a sestřičky posléze pracovaly i pro oděvní závody.“
Za 40 let nuceného pobytu zemřelo v Bílé Vodě 750 řeholnic z asi patnácti řádů a kongregací. Zdejší hřbitov je tím unikátní a patří mezi nemovité kulturní památky České republiky. Kanovník Anton Otte z Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě konstatuje: „Byla to skutečně veliká křivda a hlavně zneuctění těch žen, které se ničím neprovinily. Jenom tím, že věřily v Boha.“ Sestra Ludmila z Kongregace svatého Cyrila a Metoděje podotýká: „Je to součást historie naší kongregace. Bez povědomí historie člověk ničeho nedosáhne.“
Dnes už v Bílé Vodě žádné řádové sestry nejsou. Po převratu se postupně vracely do svých mateřinců. Poslední Vincentky odešly před dvěma lety.