Brno - Téměř 300 dětí je ročně v Jihomoravském a Zlínském kraji umístěno do kojeneckých ústavů. Poslanci dnes znovu schválili novelu zákona, který tento počet může výrazně snížit. Nově si i malé děti krátce po narození budou moci osvojovat speciálně vyškolení profesionální pěstouni. Doposud si děti vždy nejdříve musely projít ústavní péčí - podle zastánců pěstounské péče právě v nejcitlivějším věku, kdy je velmi důležité, aby si miminka utvořila vztah ke konkrétnímu člověku. Návrh novely v září vetoval prezident Václav Klaus.
Luďka Kamenská z Brna nemá vlastní děti. Před 20 lety si však osvojila holčičku z kojeneckého ústavu. Od té doby si do pěstounské péče vzala další dvě děti. Nebýt jí, skončily by v ústavu a následně v dětském domově. Teď usiluje o to, aby se stala profesionální pěstounkou na přechodnou dobu.
„Naši nejstarší holčičku jsme dostali, když jí bylo půl roku, a tu mladší, když jí byly dva. Dodneška mně strašně vadí a bolí, že když byly malinké, tak ležely v ústavu, a už ani nebrečely, protože se jim nikdo nevěnoval,“ svěřila se pěstounka.
„Ty úplně nejmenší děti, které jsou určeny do pěstounství nebo k adopci, jsou poškozeny tím, že prvního půl roku stráví v ústavu. Díky rané pěstounské péči může malé dítě navázat pro něj důležitý vztah k jediné osobě. I když má v kojeňáčku všechno - jídlo, teplo, bezpečí, potřebuje právě tuto jednu osobu, aby se vyvíjela také jeho duše,“ míní Luďka Kamenská.
Profesionální pěstouni na přechodnou dobu se o dítě budou starat do té doby, dokud si jej původní rodina nebude moct vzít zpět (například v případě nemoci matky), nebo do doby, dokud se nenajde nová rodina, která si jej vezme natrvalo.
Budou muset projít testy i školením
Pěstounem se nemůže stát úplně každý. Musí být bezúhonný, prověřuje ho sociálka a také musí projít psychotesty. Ty profesionální navíc čeká i speciální školení.
„Kritéria výběru jsou velmi přísná,“ upozornil ředitel sdružení Trialog Miloslav Kotek. „Člověk musí být především osobnostně vybavený pro to, aby takovouto práci mohl dělat. A také je to záležitostí přípravy, kterou musí podstoupit. Při školení se pěstouni dozví základní informace potřebné k tomu, aby mohli přijaté dítě dobře vychovávat,“ dodal Kotek.
Možnost dalšího vzdělávání oceňuje i zkušená pěstounka Luďka Kamenská. „Zkušeností není dost nikdy. Probíhají různé semináře, kterých se zúčastňuji, a jsem za to moc ráda. Ale i tak se můžete setkat s věcmi, o kterých jste v životě neslyšeli. Přijdou nové věci, které vás ani nenapadly,“ řekla.
Pěstounství jako povolání
Úkolem pěstounů na přechodnou dobu bude snížení počtu dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let. „Ideální by bylo, aby děti po narození fungovaly v původních rodinách, což se snažíme podporovat, ale ne u všech dětí se to podaří. Počítáme s tím, že budeme nové pěstouny aktivně vyhledávat,“ uvedl ředitel Odboru rodiny a dávkových systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí Miloslav Macela.
Obavy jsou z toho, že někteří profesionální pěstouni si budou děti brát jen pro peníze. Místo dosavadních víc než tří tisíc korun totiž budou za jedno dítě pobírat osm tisíc.
Návrh novely zákona se zaměřil na zprofesionalizování pěstounství - lidé za něj dostanou vyšší odměnu. Nárok na ni budou mít i v době, v níž o žádné dítě zrovna nebudou pečovat. Méně peněz od státu naopak dostanou zařízení pro okamžitou pomoc, jimž by ale měli začít víc platit rodiče.
Odměna pěstouna by se také nově měla posuzovat jako plat, což znamená, že pečující lidé budou mít i důchodové pojištění. Předloha dále předpokládá zavedení dávky pro děti po ukončení pěstounské péče a státního příspěvku na služby při výkonu pěstounské péče. Úředníci by podle předlohy nově měli rodinám pomáhat, aby děti mohly zůstat doma. Pokud by to ve vlastní rodině nebylo možné, měly by se dostat na přechodnou dobu do profesionálních pěstounských rodin.
Kritici: Novela rozvrátí současný systém
Novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetoval prezident Klaus v polovině září letošního roku. Podle Klause však byla norma přijata pod tlakem mezinárodních institucí, které Česko za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních kritizovaly. Jmenoval Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětský fond OSN (UNICEF) a Evropskou komisi. Norma prý navíc vyvolala obavu z rušení kojeneckých ústavů a dětských center i z toho, že by nemuselo být dost pěstounů.
Podle dalších kritických hlasů změna rozvrátí současný fungující stav, udělá z pěstounství trh a ústavní péči v podstatě zlikviduje. Vláda ale tvrdí, že novela zajistí, aby děti vyrůstaly v co nejpřirozenějším prostředí, když selžou jejich biologické rodiny.
Novelu vetoval také Senát, dolní komora ho ale přehlasovala, když předlohu podpořilo 108 poslanců.
