Praha – Dvě mladé dívky potkal stejný osud, ač se tváří v tvář nikdy neviděly. Před více než dvaceti lety je někdo brutálně zavraždil. Oba případy doprovázely shodné prvky - staly se v pozdních večerních hodinách a poblíž lesoparků. Nejen však místo a čas se podobaly, vraždy byly i shodně provedené. Oběma dívkám vyňal pachatel z těla orgány, jedné dokonce uřezal obě ruce. Kriminalisté, psychiatři a ostatní odborníci se shodli na tom, že šlo o ojedinělé případy a jen těžko na ně mohou zapomenout. Policisté vyslýchali několik podezřelých, vraha se ale dosud najít nepodařilo. Tomu, jak vyšetřování probíhalo a zda šlo o domnělý obchod s lidskými orgány, se věnoval reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.
Po stopách podobně zavražděných dívek…
Dita Hrabánková zmizela 27. května 1992. Její zmizení tenkrát popsala její matka: „Říkala mi, že když jela domů, oslovil ji v autobuse docela sympatický kluk. Protože neměli moc času, dali si na druhý den sraz. Slíbila, že se vrátí nejpozději za dvě hodiny, to jsem ji ale viděla naposledy.“ Toho dne se dívka domů už nevrátila, nepřišla ani den následující.
Kriminalistům bylo už od počátku jasné, že půjde o jeden z nejhrůznějších případů v dějinách české kriminalistiky. „Zapomenout se na to nedá, protože to byl ojedinělý případ. Šlo o brutálně násilnou smrt a vyjmutí lidských orgánů,“ vyjádřil se k případu po letech někdejší vyšetřovatel a kriminalista, plukovník Stanislav Plocek. Dita Hrabánkován byla podle vzpomínek jejich nejbližších dobrosrdečná a přemýšlivá dívka. Vystudovala gymnázium a po maturitě pracovala jako úřednice ve velké stavební firmě.
Jak Dita Hrabánková zmizela?
Dne 27. května 1992 přijela Dita okolo šesté hodiny večerní na zastávku nedaleko Koh-i-nooru v pražských Vršovicích. Tam na ni měl čekat světlovlasý mladík Marek. Od té doby až do 9. června téhož roku ji ale nikdo neviděl. Její tělo se našlo v průhonickém parku. Nikdo dost dobře neví, jestli byla dívka zavražděna až v lesoparku, nebo sem někdo její tělo dovezl.
Případ má dodnes v živé paměti také profesor Jiří Štefan z Ústavu soudního lékařství v nemocnici na Vinohradech: „Byl to zcela neobvyklý případ na tu dobu. Protože jednak tam bylo neobvyklé otevření těla. Hrudník byl otevřen způsobem jako při pitvách a dále odstranění téměř všech orgánů.“ Lékař dospěl k závěru, že pachatelem musel být člověk, který měl značné odborné anatomické znalosti. Policisté postupně vyslechli a prověřili na dva tisíce lidí z celé republiky, ale pachatel zůstával neznámý.
Vraždy obou dívek se velmi podobaly
Tenkrát se všeobecně tvrdilo, že za vraždou dívky jsou obchodníci s lidskými orgány. To se ale nikdy nepotvrdilo. Zhruba půl roku před hrůzným nálezem v průhonickém parku, dne 12. prosince 1991, se stala podobná událost v lesíku v Ostravě-Porubě. Krátce před půlnocí tu vystupovala z autobusu dvaadvacetiletá Kamila Fajtová. Cestoval s ní i její přítel, se kterým se cestou pohádali. Na příští zastávce mladík vystoupil a tehdy netušil, že svou dívku viděl naposledy.
Jak zmizela Kamila Fajtová?
Kriminalista, plukovník Luboš Valerián, vzpomíná, že případ, ke kterému se policisté v průběhu let několikrát vraceli, byl rovněž svým způsobem výjimečný. "Začínal vcelku nenápadně jako oznámení o pohřešování osoby. Policie proto rutinně pracovala na základních postupech a šetření, které bohužel k nálezu nepřispělo. Zhruba po osmnácti dnech nám oznámil místní občan, že nalezl mrtvou ženu a při ohledání se potvrdilo, že šlo o zavražděnou Kamilu. I u ní chyběly některé orgány.
Kamila Fajtová pracovala jako servírka v bistru. Měla malého syna, o kterého se po rozvodu starala sama. Byla prý atraktivní a velmi společenská. Nedaleko lesíka ji pachatel přepadl. Dívka se snažila volat o pomoc, té se ale nedočkala. Tělo mrtvé Kamily bylo podle lékařů velmi zdevastováno, dívce chyběly obě ruce.
Oběma dívkám vyňal pachatel z těla orgány, musel být znalý v anatomii
Mezi vraždami obou dívek bylo rozmezí pěti měsíců. V obou případech musel být pachatelem někdo, kdo se vyznal v anatomii lidského těla. Mohlo se tedy opravdu jednat o jednoho pachatele? Podle kriminalistů byly ale znaky obou případů odlišné, žádné souvislosti se nezjistily. Závěry expertů ale mluvily jinak: „Z porovnání pitevních nálezů Dity Hrabánkové a Kamily Fajtové lze předpokládat shodné znaky: “Žebra byla oddělena od hrudní kosti v místě chrupavek, byla otevřena hrudní i břišní dutina, k manipulaci byl použít ostrý nástroj, rozsáhlost a četnost poranění mají povahu sadistického jednání." Pátrání zůstávala přesto na mrtvém bodě. Záhadný mladík se světlými vlasy, se kterým se Dita Hrabánková měla sejít, nebyl nikdy objeven. Podobné to bylo s pátráním po vrahovi Kamily Fajtové.
„Člověk, který je schopen dopustit se takového činu, je v amerických učebnicích porovnáván buď s tygrem v džungli, nebo se lvem v savaně. A tak bloudí savanou, až najde tu svou gazelu, ke které ho váže jakési animo prapodivné, v tomto případě sexuálně patologické animo,“ vysvětluje psychiatr Grumlík.
Policisté podezřívali muže přezdívaného Chirurg…
K případu Kamily Fajtové vyslechli policisté desítky podezřelých. Jedním z podezřelých byl i muž známý pod přezdívkou Chirurg. Ten měl na svědomí přepadení dvaadvacetileté dívky, kterou se snažil usmrtit. Té se ale nakonec podařilo utéct. Zjistilo se, že jde o devianta a exhibicionistu se stupňujícími se projevy agrese vůči ženám. Chirurg byl v minulosti třikrát soudně trestán, ve všech případech šlo o sexuální agresi. Kromě toho měl problémy s alkoholem a také s drogami. Byl navíc posedlý chemií a dalšími přírodními vědami, včetně medicíny.
… ten, ač se pohyboval v místě činu, nebyl nikdy obviněn
Na detektoru lži vyšlo najevo, že v době vraždy se pohyboval ve stejných místech jako nešťastná Kamila. Pořád ale tvrdil, že dívku nikdy neviděl a vůbec ji neznal. Pro usvědčení z případné vraždy se ale nenašlo dost důkazů, spojitost s Ditou Hrabánkovou se také nikdy neprokázala. V závěru vyšetření se píše: „Podezřelý zná okolnosti případu a děje, které může znát pouze pachatel činu. Tento závěr však mohl být použít jen k dalšímu operativnímu zpracování, sám o sobě k obvinění dotyčného nevedl a jako důkaz závěr vyšetření sloužit nemohl.“ Chirurg zemřel za záhadných okolností v roce 1998. Jedna z verzí tvrdí, že se předávkoval drogami.
Třebaže se nepodařilo prokázat souvislost muže přezdívaného Chirurg ani s jedním případem, mohl být právě on tím pachatelem, jenž si své tajemství odnesl do hrobu. V každém případě se podobné případy u nás už neopakovaly. Zajímavé také bylo zjištění, že agentura, která Ditě Hrabánkové měla zajistit pobyt v zahraničí, měla k dívce nestandardní požadavky. Chtěli po ní vyšetření krve, dokonce testy na HIV a další vyšetření, která se používají při odběru orgánů od lidí. Jak dodal plukovník Plocek, italští kolegové měli podezření, že mezi majiteli agentury sídlící tehdy v pražské Korunní ulici mohli být obchodníci s lidmi. Bohužel se ale podezřelé nepodařilo dohledat…