Tragédii si v Novém Malíně připomněli lidé z různých koutů republiky. Nechyběli mezi nimi volyňští Češi ze Šumperska, Žatecka a Broumovska, ale i starostové z ostatních vypálených obcíi. „Dnešní setkání bylo vyvrcholením vzpomínek, které začaly 7. července v Českém Malíně na Ukrajině a o týden později v Žatci,“ upřesňuje předseda Iniciativy pro podporu vypálených obcí Filip Žáček.
Obec Český Malín byla založena na území dnešní Ukrajiny skupinou českých přistěhovalců z Lounska, Žatecka a Rakovnicka v roce 1871. V polovině července 1943 byla společně se sousedním Ukrajinským Malínem obklíčena německým oddílem čítajícím 1 500 mužů. Důvodem bylo údajné napadení Němců banderovci. Obyvatelstvo Českého Malína vyhnali nacisté do ulic a odvedli do sousedního Ukrajinského Malína, kde je rozdělili podle věku a pohlaví. „Nakonec byli muži a některé ženy nahnáni do kostela, který Němci polili hořlavinou a zapálili. Ti, kdo se snažili utéci, byli zastřeleni nebo ubiti. Většinu žen, děti a starce odvlekli zpět do Českého Malína, kde je nahnali do stodol, které následně také podpálili,“ uvádí Filip Žáček.
Osudného dne bylo v Českém Malíně zavražděno celkem 374 Čechů a 26 Poláků. V Ukrajinském Malíně dosáhl počet obětí 132. Vesnice údajně hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Přežilo pouze několik lidí. Po válce se někteří přeživší obyvatelé usadili v obci Frankštát na Šumperku, která byla v roce 1947 přejmenována na Nový Malín.
