Oběti holocaustu připomínají kameny zmizelých na dalších sedmi místech

Brno – Evě Soblové bylo pouhých 14 let, když ji v roce 1942 spolu s jejími rodiči nacisté deportovali do Terezína. Ve stejném roce byla také zavražděna. Žákyně je jednou z obětí holocaustu, jejíž památku ode dneška v Brně připomíná dlažební kostka s pamětní deskou. Takzvaných Stolpersteine je v Brně už více než čtyřicet.

„Eva do školy sester Voršilek vstoupila v deseti letech v roce 1938. Podle třídní knihy to byla jediná židovská dívka ve třídě. Zahynula o čtyři roky později,“ popsala osud dívky Barbara Edith Breindl. Víc se badatelce o Evině osudu vypátrat nepodařilo. Doufá, že jí ozve někdo z pamětníků, kdo by si na rodinu Soblových pamatoval.

Eva je jednou ze třinácti obětí holocaustu, které od dnešního dne připomíná Stolpersteine před školou. Pamětní kostky přibyly i na řadě dalších míst v centru Brna. Například Ivo Bock tak chtěl uctít památku prarodičů, které nikdy nepoznal. Jejich osud tak zná jen z vyprávění rodičů. „Tento dům koupili v roce 1927 a žili zde až do okupace. Potom odsud byli vyhnáni do židovského domu a v roce 1941 už šli do transportu. Začátkem roku 1942 byli v Rize zavražděni,“ popsal muž.

2 minuty
Komu jsou určeny dnes zapuštěné "kameny zmizelých"?
Zdroj: ČT24

Název Stolpersteine v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout.

Čtyři kameny zmizelých nechala vyrobit pro svého muže, jeho bratra a rodiče také Milada Slunská. „Rozhodla jsem se proto, že to jsou lidé, kteří nikde nemají hrob. Myslím si, že si zaslouží, aby se na ně vzpomnělo. To byl ten důvod pro vytvoření Stolpersteine,“ vysvětlila.

„Myslím si, že to pro pozůstalé má velký význam. Když se kameny pokládají, tak na jejich tvářích vidím spokojenost. Konečně mají místo, kam mohou jít položit třeba kytičku,“ řekl organizátor Boris Barak Selinger. Dodal, že v uplynulých třech letech bylo jen v Brně položeno přes 40 kostek. Po celém světě jich je okolo 30 tisíc.

Vznik Stolpersteine

Německý umělec Gunter Demnig přišel s ideou Stolpersteine v roce 1993/94 a v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, následoval Berlín a další německá města. K dnešnímu dni bylo položeno přes 23 tisíc kamenů ve stovkách evropských měst.

Projekt Stolpersteine postupně expandoval za německé hranice a dnes kameny zmizelých připomínají Židy v Rakousku, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Francii, Polsku a Maďarsku, na Ukrajině, v Norsku a Dánsku.

Ve všech těchto zemích pracují lokální týmy znalé místního prostředí, které provádějí výzkum holocaustu ve své zemi a shromažďují jména a informace o obětech a místech jejich posledního pobytu před deportací do táborů.

Všechny kameny vyrábí a také osobně pokládá právě Gunter Demnig. Celý projekt je financován různorodě, převážně ale ze sponzorských darů, dotací od místních úřadů a organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...