Slovácká jízda králů se dostala na prestižní seznam UNESCO

Vlčnov, jedna ze čtyř obcí, které ještě udržují tradiční jízdu králů, slaví. Po letech příprav se místní dočkali vysněného titulu, jejich jízda je světovým kulturním dědictvím. První přípitky na oslavu zapsání slovácké tradiční Jízdy králů na seznam světového nehmotného kulturního dědictví se před polednem uskutečnily v budově místní radnice. „Určitě mám obrovskou radost, je to radost nejen radnice, ale i celé obce. Už když jsem dnes přicházel na radnici, potkával jsem na ulicích lidi, kteří o této novině věděli a radovali se. Budeme slavit, ale s obrovskou pokorou,“ řekl starosta Vlčnova Jan Pijáček (ODS).

Oslav se zúčastnil také nestor novodobé Jízdy králů Antonín Pavelčík. „I pár slziček mi dnes ukáplo,“ svěřil se. „Pro Vlčnov je to velké zadostiučinění, za těch 200 let, co Jízda králů funguje, že bude pokračovat dál,“ řekl František Muštěk, který se Jízdy králů účastní již 40 let. „Je to velice dobře, že se Jízda králů udržuje. Kroje již vymizely, ale tady je to jediná oblast, která udržuje ty zvyky,“ uvedla Libuše Vojtášková ze Zlína.

Starostka Kunovic Ivana Majíčková prozradila, že obce připravují společné setkání se všemi, tedy například i s ministerskými úředníky, kteří se o zápis zasloužili. „Termín ještě nemáme, ale zřejmě se toto uskuteční tady u nás v Panském dvoře,“ dodala. Také ona neskrývala radost, nicméně poukázala na závazky, které z dnešní události pro obce vyplývají. „Jde o to, aby se nám tradice podařila udržet. Čeká nás docela hodně práce,“ konstatovala.

Zápis přijali s nadšením i obyvatelé Skoronic na Hodonínsku. „Radost máme velikou. Připravujeme vybudování muzea Jízdy králů, do něhož shromáždíme vše o této tradici s tím, jak se provozuje u nás. Samozřejmě zápis oslavíme,“ řekl místostarosta Marek Vašíček. Obec o skoronických Jízdách králů informuje na svých internetových stránkách. Nejstarší fotografie z tamní jízdy jsou z roku 1896.

Jízda králů

Tradice se dodnes udržela v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích. Hlavní roli v ní hraje chlapec navlečený v dívčím kroji a s růží v ústech. Iniciační obřad v tomto charakteru již jinde v Česku a zřejmě ani v Evropě neexistuje. Vznik jízdy králů kladou někteří etnografové do předkřesťanského období, kdy o pozici lidového krále usilovali honáci dobytka. Králem se stal nejlepší z nich. Alternativní vysvětlení vzniku sahá do podstatně mladšího období, když uherský král Matyáš Korvín prchal po prohrané bitvě před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.  

Dobrá příprava se vyplatila 

Kandidaturu kulturních tradic, kterým hrozí zánik, předložilo organizaci UNESCO patnáct států. Celkem kandidovalo 84 tradic z celého světa. Vedoucí autorského týmu nominace jízdy králů Jan Blahůšek ovšem poukázal, že si jednotlivé nominace nekonkurují. „Hodnotí se pět kritérií. Když nominace kritéria splňuje, subsidiární orgán doporučí nominaci k zápisu. Pokud některé nesplňuje, je stát vyzván, aby je doplnil, nebo nominaci stáhnul,“ poznamenal Blahůšek. 

Nominace s oficiálním názvem „Jízdy králů na jihovýchodní Moravě“ se dostala mezi sedmnáct žádostí s kladným odborným doporučením. „Nominace byla posvěcena odbornou komisí a navíc formální odborné zpracování nominace bylo označeno spolu s dalšími sedmi nominacemi z různých zemí světa jako vynikající,“ uvedla nedávno zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici  Vlasta Ondrušová. Podklady pro žádost připravilo ministerstvo kultury a Národní ústav lidové kultury ve spolupráci se čtveřicí moravských obcí – Hlukem, Kunovicemi, Skoronicemi a Vlčnovem.

Nominaci podpořili zlínští krajští radní i ministerstvo kultury

Ministerstvo kultury už předloni zapsalo jízdu králů do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Díky dnešnímu úspěchu tak má slovácká lidová kultura na seznamu UNESCO už druhého svého zástupce. Od roku 2005 na něm figuruje lidový tanec mladíků odvedených na vojnu zvaný verbuňk. Z tradic udržovaných v Česku jsou mezi světové dědictví zařazeny i masopustní průvody s maskami obvyklé na Hlinecku a také sokolnictví.