„Klimatických ničitelů obrazů“ je pár, ale jsou vidět. Studie nastínila radikální hnutí s hlubokými kořeny

Od roku 2022 se mimo jiné ve světových galeriích objevil nový fenomén. Většinou mladí lidé, kteří se označují jako klimatičtí aktivisté, poškozují nejrůznější umělecká díla. Tvrdí, že cílem protestu je upozornit na lidmi způsobenou klimatickou změnu a v důsledku tak zlepšit situaci lidstva. Jejich činnost se dostává na přední stránky médií, ale většinou jen popisně, případně v komentářích. Vědci se v nové práci pokusili věcně přiblížit strukturu, cíle a taktiku tohoto hnutí.

Moderní „obrazoborce“ prozkoumala trojice vědců z Washingtonské univerzity v USA, která jejich aktivitu popsala v článku, jenž vyšel na odborném webu npj Climate Action.

Kořeny environmentálního aktivistického hnutí vedou do šedesátých let dvacátého století, kde mají dva hlavní zdroje. Knihu americké přírodovědkyně Rachel Carsonové Tiché jaro a aktivitu kolem prvního Dne Země roku 1970. Zejména Carsonová měla na mladé lidi ve své době zásadní vliv, na který se dnes mimo Spojené státy často zapomíná. Podle filmaře Davida Attenborougha je to druhá nejdůležitější vědecká kniha vůbec (po Darwinově Původu druhů).

Vyšla roku 1962, autorka se v ní věnovala ničení přírody vlivem DDT. Kniha je plná vzteku na ty, kdo likvidují normální svět kvůli vlastnímu zisku, ale také jsou v ní dlouhé pasáže smutku nad umírajícím světěm, kde chybí ptačí zpěv a bzučení hmyzu.

Sílu této výjimečné vědecké knihy ještě zdůraznil fakt, že Carsonová při jejím psaní umírala na rakovinu – spojenou právě s nadměrným množstvím DDT. Jak obsah tohoto díla, tak i osobní příběh autorky vedly ke vzniku amerického environmentálního hnutí, které později inspirovalo další po celém světě. A staly se tak nepřímo i spouštěčem moderních ničitelů obrazů. Carsonová vyzývala k aktivnímu a občansky angažovanému přístupu, byť ne k poškozování něčího majetku.

Radikální obchvat

Současní aktivisté jsou podle článku frustrovaní v jejich očích pomalým pokrokem v omezování emisí skleníkových plynů a lhostejností veřejnosti k tomuto tématu. Na základě zkušeností s jinými environmentálními protesty se pak rozhodli zaujmout pozornost médií.

Podle autorů výzkumu je velmi sporné, jak účinná tato taktika je. „Nedostatečná informovanost veřejnosti přece nebrání pokroku v oblasti klimatu,“ konstatují, ale současně upozorňují i na to, že těžba plynu a ropy přes protesty po celém světě dál pokračuje. Někde je efekt dokonce opačný: řada amerických států přijala zákony kriminalizující protesty proti ropovodům.

Vědci ale také upozorňují na jiný úhel pohledu, z něhož se může zdát konání aktivistů nečekaně účinné. Takovéto akce zvláště radikálních skupin mohou způsobit, že známější mainstreamové skupiny se pak veřejným činitelům jeví jako rozumnější a jejich požadavky jako umírněnější. Tomuto druhu komunikace se vědci věnovali už dřív, nazvali ho „efektem radikálního obchvatu“.

Závod s časem

Výzkumníci se také podívali na to, jak je vlastně taková aktivita častá a rozšířená. Přestože na informace v médiích o „ničitelích obrazů“ narazil zřejmě každý, ve skutečnosti jde o velmi okrajovou činnost několika málo lidí, kteří toho nepáchají moc. Vědci odevzdali tuto studii k recenznímu řízení v květnu 2023: do té doby našli šestnáct skupin aktivistů, kteří se roku 2022 dopustili celkem 38 poškození uměleckých děl. Z toho šestatřicet provedli ve státech, kde aktivisté žijí.

Nejsilnější byly skupiny Ultima Generazione (Itálie a Vatikán, devět incidentů), Just Stop Oil (Velká Británie, sedm incidentů), Letzte Generation (Německo, šest incidentů), Stop Fossil Fuel Subsidies (Austrálie, dva incidenty). Všechny ostatní útoky na umění provedli buď jednotlivci, nebo menší skupiny, které zvládly vždy jen jedinou takovou akci.

Většina těchto organizací prováděla své ataky poměrně nárazově: dopustily se jich nejčastěji v několikatýdenním období, jinak aktivní nebyly.

Vědci tvrdí, že mezi některými skupinami existuje koordinované propojení pomocí sítě A22 Network. Na ní spolu komunikují příslušníci skupin Ultima Generazione, Just Stop Oil a Letzte Generation. Tento web to přiznává a uvádí, že jde o skupinu propojených „projektů, které závodí s časem, aby zachránily lidstvo“.

Pozoruhodné podle autorů je, že aktivisté většinou nezveřejňovali konkrétní požadavky. Když už, pak to byly v drtivé většině skupiny mimo alianci A22. Ty se obecně zabývají rychlým snižováním emisí v odvětví fosilních paliv.

Nejasná budoucnost

Vědci upozorňují na to, že tyto skupiny jsou v rámci hnutí bojujících za ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj společnosti jen minoritou, byť hlasitou. Autoři zatím nemají konkrétní odpovědi, které by popisovaly psychologické, osobnostní a další motivy těchto lidí. Dodávají ale, že možná mohou být důvody vcelku jednoduché.

Určitým vodítkem může být podle nich výrok jednoho z aktivistů hnutí Just Stop Oil, který se podílel na poškození obrazu Jana Vermeerova v Haagu: „Jak se cítíte, když vidíte, jak před vašima očima někdo ničí něco krásného a neocenitelného? Cítíte se pobouřeni? To je dobře. Máte stejný pocit, když vidíte, jak se ničí planeta?“

Studie je v závěrech značně nejistá. Autoři přiznávají, že chování těchto skupin je špatně předvídatelné a není jisté, jestli se budou dál radikalizovat nebo se přesunou spíše ke středovým postojům, jestli budou více spolupracovat či dosáhnou zmíněného efektu radikálního obchvatu, nebo naopak ničivá činnost vyvolá nepřízeň veřejnosti, která se obrátí proti environmentálnímu aktivismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...