Očkování proti covidu extrémně pomohlo pacientům s rakovinou

Když zasáhl svět covid-19, každý třetí onkologický pacient s ním musel do nemocnice. Očkování to zcela změnilo, u lidí s rakovinou podle britské studie pomohlo zcela mimořádně.

Když na začátku roku 2020 zasáhla svět pandemie nemoci, která se tehdy ještě nazývala „wuchanský koronavirus“ a později dostala jméno covid-19, obzvlášť těžce dopadla na lidi, kteří trpěli jinými vážnými nemocemi, zejména rakovinou. Nový výzkum britských vědců se detailně zaměřil právě na ně a analyzoval, jakou změnu jim očkování proti covidu přineslo.

Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports, jasně prokázaly, že u pacientů s rakovinou došlo po zavedení vakcín k výraznému poklesu hospitalizací a také úmrtnosti na covid i v souvislosti s ním. Tato práce je první svého druhu.

Vědci v monitorovali dopad globální pandemie na počet případů u onkologických pacientů v průběhu 21 měsíců od listopadu 2020 do srpna 2022. Tým pod vedením expertů Birminghamské univerzity zjistil, že počet hospitalizací v tomto období klesl z téměř každého třetího pacienta (30,58 procenta) na každého třináctého pacienta (7,45 procenta). Míra úmrtnosti v jednotlivých případech klesla z více než každého pátého pacienta (20,53 procenta) na méně než každého třicátého pacienta (3,25 procenta).

Dobrá zpráva, věří autor studie

Výsledky podle autorů ukazují přesvědčivě nejen to, jak účinnou zbraní se vakcíny staly zejména pro zranitelné skupiny, ale také, jak nebezpečný pro ně covid byl, zejména, když pronikl do nemocnic.

Studie také zjistila, že mezi pacienty s rakovinou byl spíše věk silnějším faktorem v úmrtnosti než typ rakoviny, kterou pacient trpěl. V roce 2022 činila úmrtnost pacientů starších 80 let více než jeden případ z deseti (10,32 procenta), zatímco u pacientů mladších 80 let to byl méně než jeden případ z 35 (2,83 procenta).

V porovnání s běžnou populací je u pacientů s nádorovým onemocněním v důsledku covidu-19 více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou na konci sledovaného období hospitalizováni (2,1krát vyšší pravděpodobnost) nebo zemřou (2,54krát vyšší pravděpodobnost).

Lennard Lee, který výzkum vedl, o výsledcích řekl: „Lidé žijící s rakovinou se bojí, že se na ně zapomnělo. Naše práce ukazuje, že Velká Británie vystupuje z tunelu globální pandemie, a my víme, kdo je stále nejvíce ohrožen následky covidu-19. Tyto údaje jsou určitě dobrou zprávou pro pacienty s rakovinou, ale i přes výrazný pokles hospitalizací a úmrtnosti v námi sledovaných letech stále vidíme další riziko.“

Autoři v práci uvádějí, že vliv mohly mít i další faktory, které se v průběhu pandemie objevily, například menší nebezpečnost některých variant (zejména omikron) a také účinnější léčba covidu spojená nejen s lepšími léky, ale také více zkušenostmi. Pozorovaný vliv očkování měl ale u všech variant silný vliv.

Podle autorů jsou tato data cenná pro více účelů. Jednak mohou pomoci Velké Británii i dalším zemím posloužit k vyhodnocení reálného dopadu pandemie, ale také se mohou hodit v ochraně této ohrožené skupiny. A do třetice, jsou velmi silným argumentem pro ty onkologické pacienty, kteří by ještě s očkováním váhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 14 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 16 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 17 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 18 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 19 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...