Očkování proti covidu extrémně pomohlo pacientům s rakovinou

Když zasáhl svět covid-19, každý třetí onkologický pacient s ním musel do nemocnice. Očkování to zcela změnilo, u lidí s rakovinou podle britské studie pomohlo zcela mimořádně.

Když na začátku roku 2020 zasáhla svět pandemie nemoci, která se tehdy ještě nazývala „wuchanský koronavirus“ a později dostala jméno covid-19, obzvlášť těžce dopadla na lidi, kteří trpěli jinými vážnými nemocemi, zejména rakovinou. Nový výzkum britských vědců se detailně zaměřil právě na ně a analyzoval, jakou změnu jim očkování proti covidu přineslo.

Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports, jasně prokázaly, že u pacientů s rakovinou došlo po zavedení vakcín k výraznému poklesu hospitalizací a také úmrtnosti na covid i v souvislosti s ním. Tato práce je první svého druhu.

Vědci v monitorovali dopad globální pandemie na počet případů u onkologických pacientů v průběhu 21 měsíců od listopadu 2020 do srpna 2022. Tým pod vedením expertů Birminghamské univerzity zjistil, že počet hospitalizací v tomto období klesl z téměř každého třetího pacienta (30,58 procenta) na každého třináctého pacienta (7,45 procenta). Míra úmrtnosti v jednotlivých případech klesla z více než každého pátého pacienta (20,53 procenta) na méně než každého třicátého pacienta (3,25 procenta).

Dobrá zpráva, věří autor studie

Výsledky podle autorů ukazují přesvědčivě nejen to, jak účinnou zbraní se vakcíny staly zejména pro zranitelné skupiny, ale také, jak nebezpečný pro ně covid byl, zejména, když pronikl do nemocnic.

Studie také zjistila, že mezi pacienty s rakovinou byl spíše věk silnějším faktorem v úmrtnosti než typ rakoviny, kterou pacient trpěl. V roce 2022 činila úmrtnost pacientů starších 80 let více než jeden případ z deseti (10,32 procenta), zatímco u pacientů mladších 80 let to byl méně než jeden případ z 35 (2,83 procenta).

V porovnání s běžnou populací je u pacientů s nádorovým onemocněním v důsledku covidu-19 více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou na konci sledovaného období hospitalizováni (2,1krát vyšší pravděpodobnost) nebo zemřou (2,54krát vyšší pravděpodobnost).

Lennard Lee, který výzkum vedl, o výsledcích řekl: „Lidé žijící s rakovinou se bojí, že se na ně zapomnělo. Naše práce ukazuje, že Velká Británie vystupuje z tunelu globální pandemie, a my víme, kdo je stále nejvíce ohrožen následky covidu-19. Tyto údaje jsou určitě dobrou zprávou pro pacienty s rakovinou, ale i přes výrazný pokles hospitalizací a úmrtnosti v námi sledovaných letech stále vidíme další riziko.“

Autoři v práci uvádějí, že vliv mohly mít i další faktory, které se v průběhu pandemie objevily, například menší nebezpečnost některých variant (zejména omikron) a také účinnější léčba covidu spojená nejen s lepšími léky, ale také více zkušenostmi. Pozorovaný vliv očkování měl ale u všech variant silný vliv.

Podle autorů jsou tato data cenná pro více účelů. Jednak mohou pomoci Velké Británii i dalším zemím posloužit k vyhodnocení reálného dopadu pandemie, ale také se mohou hodit v ochraně této ohrožené skupiny. A do třetice, jsou velmi silným argumentem pro ty onkologické pacienty, kteří by ještě s očkováním váhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...