Vědci zjistili, kde se v mozku ukrývá chronická bolest. Chtějí to využít pro pomoc pacientům

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

Je to poprvé, co vědci dekódovali mozkovou aktivitu, která je základem chronické bolesti u pacientů. Jejich objev zvyšuje naději, že by například terapie hluboké mozkové stimulace, která se již používá u léčby Parkinsonovy nemoci a těžké deprese, mohla pomoci těm, kteří již vyčerpali všechny ostatní možnosti.

„Zjistili jsme, že chronickou bolest lze úspěšně sledovat a předvídat v reálném světě, zatímco pacient venčí psa, je doma, když ráno vstává nebo se věnuje svému životu,“ řekl neurolog a vedoucí výzkumu Prasad Shirvalkar.

Neviditelná epidemie

„Tichá epidemie“ chronické bolesti postihuje jen v Británii zhruba 28 milionů dospělých. To znamená, že téměř 44 procent britské populace pociťuje bolest po dobu nejméně tří měsíců, a to navzdory lékům nebo léčbě. Příčiny jsou různé, od artritidy, rakoviny a problémů se zády až po cukrovku, mrtvici a endometriózu.

Přestože chronická bolest způsobila nárůst předepisování silných opioidů, žádná léčba tohoto onemocnění příliš nezabírá. Odborníci kvůli tomu vyzývají k přehodnocení způsobu, jakým zdravotníci přistupují k pacientům s trvalou bolestí.

V nejnovější studii Shirvalkar a jeho kolegové chirurgicky implantovali elektrody čtyřem pacientům s obtížně řešitelnou chronickou bolestí po mrtvici nebo ztrátě končetiny. Zařízení umožnila pacientům zaznamenávat aktivitu ve dvou oblastech mozku – přední cingulární kůře a orbitofrontálním kortexu – po stisknutí tlačítka na vzdáleném sluchátku.

Tito dobrovolníci několikrát denně vyplnili krátké dotazníky o síle a typu bolesti, kterou pociťují, a poté zaznamenali snímky mozkové aktivity. Vědci zjistili, že na základě odpovědí a záznamů mozku mohou vycvičit algoritmus, který dokáže předpovědět bolest člověka na základě elektrických signálů v orbitofrontálním kortexu.

„Vyvinuli jsme objektivní biomarker pro tento typ bolesti,“ řekl Shirvalkar.

Mozek se při bolesti chová jinak

V samostatné práci tým zjistil, že akutní nebo krátkodobou bolest, například při dotyku horkého předmětu s kůží, doprovází velmi odlišná mozková aktivita. Toto zjištění může alespoň částečně vysvětlovat, proč jsou běžná analgetika méně účinná při chronické bolesti než při krátké erupci bolesti způsobené třeba naraženým palcem u nohy.

„Chronická bolest není jen trvalejší verzí akutní bolesti, ale v mozku se zásadně liší,“ řekl Shirvalkar. „Doufáme, že až tomu lépe porozumíme, budeme moci tyto informace využít k vývoji individualizovaných terapií stimulace mozku pro nejzávažnější formy bolesti,“ dodal.